Ekologickou proměnou mohou projít i památky. Stát na to chystá dotace a návod

„V praxi vidíme, že zájem o renovace historických a architektonicky cenných nemovitostí roste. Proto připravujeme dotační tituly zaměřené přímo na energeticky účinná opatření na těchto budovách, a to při zachování požadavků na ochranu jejich historické a kulturní hodnoty,“ uvedl Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí.

Přesná částka, která na renovace historických budov půjde, zatím stanovená není.

Stát aktuálně zmíněné přestavby podporuje skrze program Nová zelená úsporám a z Modernizačního fondu. Do něj plynou prostředky z obchodování s emisními povolenkami. Od roku 2021 stát přispěl z Nové zelené úsporám na rekonstrukce 112 budov částkou 75 milionů korun. V Modernizačním fondu eviduje přes 200 žádostí, které již přesáhly vyhrazenou sumu čtyř miliard.

Česko a Evropská unie tlačí na plošné renovace nemovitostí ve snaze bojovat s klimatickými změnami. Budovy představují 40 procent konečné spotřeby energie v EU a 36 procent souvisejících emisí skleníkových plynů.

Renovace historicky cenných budov jsou komplikovanější než v případě běžných rodinných nebo bytových domů. Problém bývá například se zateplením jejich fasád, výměnou oken nebo umístěním fotovoltaiky. Tyto kroky někdy nelze uskutečnit, protože by tím rekonstrukce narušila historickou hodnotu stavby.

I proto jsou možnosti úspor u památkově chráněných budov nižší. Zatímco u běžného domu se dá renovací dosáhnout snížení nákladů na vytápění či chlazení prostor o 70 až 90 procent, v případě památek se úspora pohybuje mezi 20 a 60 procenty. Konkrétní výše závisí na daném objektu a velikosti úprav.

„Nicméně promyšleným návrhem energetického konceptu je možné architektonicky cennou historickou budovu posunout v klasifikaci průkazu energetické náročnosti budovy i do třídy B – velmi úsporná,“ prohlásil Michal Čejka, technický expert Centra pasivního domu.

Čejka pro ministerstvo připravuje příručku, jak památkově chráněné budovy renovovat. Dokument má být vedle dotačního programu další motivací pro vlastníky budov, aby se do rekonstrukcí pustili.

Památky totiž zatím tvoří jen malou část budov, které úspornou proměnou procházejí. Zároveň ale patří mezi nemovitosti s největší spotřebou energií. Příručka bude podle plánů tvůrců hotová do konce roku.

Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) by měla pomoci nejen snížit energetickou náročnost památek, ale také předejít tomu, aby při rekonstrukcích došlo k poničení či ztrátě jejich historické hodnoty.

„Historické budovy určují ve velké míře ráz našich měst, obcí i kulturní krajiny. Bohužel na mnoha místech vidíme, že budovy chátrají nebo byly poničeny nahodilými dílčími zásahy,“ uvedl Hladík.