Článek
Status se setkal s kritikou, a proto ho Thunbergová upravila. Zdůraznila, že ona sama se staví k jaderné energii negativně, ale podle Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) může být ochraně klimatu a snížení emisí CO2 prospěšná.
„Hlavně v zemích a oblastech, které nemají možnost naplno využít potenciál obnovitelných zdrojů, a to i přesto, že je nebezpečná a drahá,“ napsala v rozsáhlém příspěvku na Facebooku Thunbergová.
Postoji známé aktivistky k jaderné energii se poté věnoval i komentátor Die Presse Christian Ortner. Napsal, že „kdo považuje změny klimatu za nebezpečí, nemůže být zároveň proti jaderným reaktorům, pokud tedy není v Německu nebo Rakousku“.
Šestnáctiletá Thunbergová inspirovala hnutí Fridays for Future, kdy školáci v pátek místo sezení v lavicích protestují proti změně klimatu. Fenomén se rozšířil ze Švédska do řady zemí, včetně Česka. Teorie globálního oteplování má přitom mezi vědci i politiky zastánce i odpůrce.
Česko s jádrem počítá
Německo se po havárii v japonské Fukušimě rozhodlo zavřít všechny jaderné elektrárny do roku 2022. O tři roky později hodlá totéž učinit Belgie. Francie vyhlásila k roku 2025 snížení podílu jádra na energetickém mixu o čtvrtinu. Rakousko je odpůrcem jaderné energie už od roku 1978, kdy občané v referendu odmítli spouštění atomové elektrárny Zwentendorf. Velký podíl na výrobě elektřiny v Rakousku mají vodní elektrárny díky hornaté geografii.
Česko s jádrem do budoucna počítá jako s důležitým zdrojem, který postupně nahradí uhelné elektrárny. Energetická koncepce zmiňuje vedle jádra také obnovitelné zdroje, na ty ovšem nelze spoléhat kvůli kolísavému výkonu. Tendr na výstavbu nového bloku v Temelíně nebo Dukovanech nabírá stále větší zpoždění, ve hře je nutnost prodloužit životnost Dukovan.
Experti upozorňují na to, že budoucnost jaderné energetiky v Česku může ovlivnit i politika a požadavky Bruselu, například ohledně bezpečnosti - a že Německo a Rakousko mají v EU silný hlas.