Článek
„Po poklesu o 0,3 procenta v roce 2023 se předpokládá, že reálný HDP v Česku vzroste v roce 2024 o 1,2 procenta a v roce 2025 o 2,8 procenta, protože klesající inflace pomáhá obnovovat kupní sílu,“ uvedla unijní exekutiva.
Průměrná inflace v ČR by podle ní měla letos klesnout na 2,5 procenta a v příštím roce na 2,2 procenta.
Komise upozornila, že díky výraznému poklesu inflace se obnovil růst reálných mezd. Předpověděla, že ve spotřebě domácností by tak měl v letošním roce po dvou letech poklesu nastat obrat, ke kterému by měla přispět rovněž vysoká úroveň úspor.
Spotřeba domácností by se tak podle Komise měla znovu stát hlavním motorem růstu české ekonomiky.
Komise rovněž předpověděla, že růst vládní spotřeby v důsledku opatření ke konsolidaci veřejných financí zpomalí.
Se zpomalením růstu počítá rovněž u veřejných investic. Předpokládá, že rozpočtový deficit se letos sníží na 2,4 procenta HDP a napřesrok klesne na 1,9 procenta HDP.
Komise počítá s pokračujícím růstem českého exportu, a to díky poklesu problémů v dodavatelských řetězcích a oživování poptávky ze strany hlavních obchodních partnerů.
Předpokládá nicméně, že od příštího roku bude růst exportu v důsledku oživování domácí poptávky pomalejší než růst importu, což bude brzdit celkový hospodářský růst.
Ve svém jarním hospodářském výhledu EK rovněž zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky Evropské unie, a to na jedno procento. V předchozí únorové prognóze letošní růst odhadovala na 0,9 procenta. V příštím roce čeká zrychlení růstu na 1,6 procenta.
V samotné eurozóně se letos HDP zvýší o 0,8 procenta, uvedla EK. Napřesrok pak v zemích používajících euro očekává zrychlení hospodářského růstu na 1,4 procenta.
Banky zlepšily odhad letošního růstu ekonomiky
