EK výrazně zhoršila odhad růstu české ekonomiky

Loni podle komise české hospodářství vzrostlo o 3,3 procenta. Příští rok Brusel očekává růst české ekonomiky o 2,7 procenta. To už by bylo o čtyři desetiny procentního bodu více než průměr celé sedmadvacítky.

Komise snížení výhledu zdůvodnila narušenými dodavatelskými řetězci, které zapříčinila ruská invaze na Ukrajinu a koronavirová uzávěra v Číně, stejně jako zvýšená míra inflace, kterou mají na svědomí vyšší ceny energií a zboží.

Inflace by měla vrcholit v letošním druhém kvartálu. Za celý rok bude v průměru činit 11,7 procenta, v roce 2023 pak podle komise zpomalí na 4,5 procenta díky posílení domácí měny a stabilizaci cen energií.

I tak ale její míra výrazně převýší odhadovaný letošní unijní průměr 6,8 procenta.

Hlavním motorem růstu podle EK zůstává domácí poptávka. A to přesto, že vysoká inflace výrazně stlačí reálné disponibilní příjmy domácností. Podpoří ji totiž výdaje zhruba 400 000 uprchlíků, kteří se do ČR uchýlili před ruskou invazí na Ukrajinu.

EK odhaduje, že výrazně pomalejší bude letos i růst ekonomiky Evropské unie, a to zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajině. Růst HDP sedmadvacítky členských zemí očekává o 2,7 procenta, zatímco krátce před začátkem války v únoru předpovídala čtyři procenta.

Komise výrazně zvýšila také odhadovanou hodnotu inflace, která by letos měla v EU průměrně dosáhnout 6,8 procenta. V únoru přitom očekávala 3,9 procenta.

V příštím roce by měla ekonomika EU vykázat růst o 2,3 procenta, což je o polovinu procentního bodu pod dřívějším odhadem. Pro 19 zemí eurozóny počítá letos i příští rok komise se shodnými růstovými údaji jako pro celou unii.

Evropská ekonomika se stále vzpamatovává z dopadů koronavirové krize a ekonomové původně očekávali, že se jí letos podaří dosáhnout stabilního růstu. „Válka způsobila prudký růst cen energií a dále přerušila dodavatelské řetězce, takže nyní očekáváme, že vyšší inflace vydrží déle,” prohlásil eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.