Článek
Opatření má podle komise snížit náklady držitelů karet i obchodníků. Omezení bude nejprve zavedeno u přeshraničních transakcí, tedy u případů kdy majitel karty platí v zahraničí. Po 22 měsících má limit platit i pro vnitrostátní platby.
Poplatek účtuje banka obchodníka bance majitele karty. Smyslem mezibankovního poplatku oficiálně je podělit se o náklady na transakci a o rizika spojená s platbou. Výši určují společně banky a společnosti vydávající karty jako Visa a MasterCard. Podle komise však banka obchodníka přenáší mezibankovní poplatek na něj v podobě poplatků. Obchodník to pak přenese do ceny zboží či služby, aniž by si toho byl vědom zákazník – i ten, který platí hotovostí.
„Cíle komise podporujeme, avšak obáváme se, že některé z dnes představených legislativních návrhů, jako jsou např. limity mezibankovních poplatků a omezení pravidla akceptace všech platebních karet, k dosažení těchto cílů nepřispívají,“ uvedl Javier Perez, prezident společnosti MasterCard Europe.
Podle Pereze budou tyto návrhy ve skutečnosti spotřebitelům a malým obchodníkům na obtíž a ke škodě, navíc budou bránit konkurenci a inovacím v evropském platebním prostředí.
Výše mezibankovních poplatků je rozdílná
Výše mezibankovních poplatků se výrazně liší mezi členskými státy. V ČR patří podle komise v Evropské unii k nejvyšším – u Visa i MasterCard se v průměru pohybuje kolem 1,2 procenta. Vyšší úroveň je jen v Polsku, na Kypru, a v případě Visa v Německu.
Strop na mezibankovní poplatky sníží náklady pro obchodníky i spotřebitele a pomůže vytvořit celoevropský trh platebních transakcí se stejnými pravidly, uvedla komise.
Odpůrci regulace, tedy především vydavatelé karet, tvrdí, že je lepší vše nechat na působení trhu. Banky podle nich nakonec stejně přenesou ztráty po snížení poplatků na majitele karet a na obchodníky.
Aby středeční návrh vstoupil v platnost, musí jej schválit členské země a Evropský parlament.