Článek
ECB zahájila zvyšování úrokových sazeb loni v červenci. Tehdy základní sazbu zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. Zvyšování nákladů na úvěry obvykle pomáhá snížit inflaci, zároveň má však negativní dopad na hospodářský růst.
Statistický úřad Eurostat koncem minulého měsíce ve svém rychlém odhadu uvedl, že meziroční míra inflace v eurozóně v srpnu zůstala beze změny na 5,3 procenta, ačkoliv analytici očekávali pokles na 5,1 procenta. Loni se inflace v eurozóně poprvé od zavedení jednotné evropské měny euro dostala nad deset procent. Od té doby už sice výrazně klesla, nadále však zůstává vysoko nad dvouprocentním cílem ECB.
„Inflace nadále klesá, ale stále se očekává, že zůstane příliš vysoká po příliš dlouhou dobu. Rada guvernérů je odhodlána zajistit včasný návrat inflace ke svému dvouprocentnímu střednědobému cíli,“ uvedla ECB v tiskové zprávě.
Centrální banka ve čtvrtek také zvýšila odhad letošní průměrné inflace v eurozóně na 5,6 procenta, zatímco dosud očekávala inflaci na 5,4 procenta.
ECB nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se v letošním roce zvýší pouze o 0,7 procenta, v červnu letošní růst odhadovala na 0,9 procenta. V příštím roce nyní počítá s jednoprocentním růstem, v roce následujícím pak čeká zvýšení HDP o 1,5 procenta.
Polská centrální banka navzdory dvouciferné inflaci snížila úrokové sazby
