Hlavní obsah

ECB zvýšila základní úrok na tři procenta

2. 2. 2023, 14:21

Aktualizováno 2. 2. 2023, 15:08

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na tři procenta. Rada guvernérů ji zvýšila popáté za sebou, zpřísňováním své měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. ECB ve svém oznámení také uvedla, že úroky bude zvyšovat i nadále. Depozitní sazba se zvýšila také podle očekávání o půl bodu a je na 2,50 procenta.

Hlavní sídlo Evropské centrální banky ve Frankfurtu.

Článek

Banka uvedla, že na příštím zasedání 16. března plánuje zvýšit hlavní úrok opět o půl procentního bodu. Pokračuje tak ve zpřísňování politiky, i když některé jiné velké centrální banky už cyklus zvyšování úroků zpomalují.

„Vzhledem k základním inflačním tlakům hodlá Rada guvernérů na svém příštím měnověpolitickém zasedání v březnu zvýšit úrokové sazby o dalších 50 bazických bodů a následně vyhodnotí další vývoj své měnové politiky,“ uvedla ECB.

Před čtvrtečním oznámením analytici očekávali, že ECB v březnu zvýší depozitní sazbu o dalších 50 bazických bodů a do léta ji dostane na 3,25 až 3,50 procenta, což by bylo nejvíce od přelomu století.

Základní úroková sazba zůstává na sedmi procentech. Vysoké inflaci navzdory

Ekonomika

ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016.

V září a říjnu ECB základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu, v prosinci pak tempo zvyšování poprvé zpomalila na 0,5 procentního bodu, neboť se domnívá, že inflace je blízko vrcholu. Navíc v eurozóně hrozí ekonomická recese.

Ve střednědobém horizontu ECB usiluje o to, aby míra inflace v eurozóně činila dvě procenta. Tato hodnota se jí ale už měsíce vzdaluje. Inflace v eurozóně sice zpomaluje, v lednu však podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat činila 8,5 procenta.

Americká centrální banka (Fed) tempo zvyšování úrokových sazeb už zpomaluje. Ve středu zvýšila základní úrok o 0,25 procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Na prosincovém zasedání Fed zvýšil základní sazbu ještě o půl procentního bodu.

Na předchozích čtyřech zasedáních centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu ve snaze potlačit inflaci vždy o 0,75 procentního bodu.

Také britská centrální banka ve čtvrtek podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu, a to na čtyři procenta. Je to nejvyšší hodnota od konce roku 2008, kdy svět zasáhla finanční krize.