Článek
ECB ve svém čtvrtečním oznámení také uvedla, že Rada guvernérů pozorně sleduje současné napětí na trhu a je připravena reagovat, aby podpořila cenovou a finanční stabilitu v eurozóně. Nenaznačila ale jako dříve, zda bude úroky zvedat i nadále.
Rada guvernérů zvýšila sazby pošesté za sebou. Depozitní sazba se zvýšila také o půl bodu a je na třech procentech. Dostala se tak nejvýše od konce roku 2008. ECB se domnívá, že míra inflace bude přesahovat její cílová dvě procenta i v průběhu roku 2025.
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016.
V září a říjnu pak základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. V prosinci tempo zvyšování poprvé zpomalila na 0,5 procentního bodu, neboť se domnívala, že inflace je blízko vrcholu.
Mnoho ekonomů očekávalo, že ECB bude v prudkém zvyšování úroků pokračovat, a to navzdory nejistotě v bankovním sektoru po krachu dvou amerických bank a navzdory obavám o velkou švýcarskou banku Credit Suisse.
„Bankovní sektor v eurozóně je odolný, se silnými kapitálovými a likviditními pozicemi,“ uvedla nicméně ECB.
Ve střednědobém horizontu ECB usiluje o to, aby se míra inflace v eurozóně pohybovala kolem dvou procent.
Tato hodnota se jí ale už měsíce vzdaluje. Inflace v eurozóně sice zpomaluje, v únoru však podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat činila 8,5 procenta a byla vyšší, než se čekalo.
Naopak americká centrální banka (Fed) začátkem února podle očekávání rozsah zvyšování úroků zmírnila. Základní úrokovou sazbu zvýšila o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Sazba je tak nejvýše od října 2007.
Credit Suisse je v obřích problémech. Akcie banky mohutně padají a berou s sebou i ty evropské
