Článek
ECB uvedla, že od zasedání centrálních bankéřů v září 2023 se inflace snížila o více než 2,5 procentního bodu a výhled růstu cen se výrazně zlepšil. Dodala, že kvůli některým inflačním tlakům včetně růstu mezd zůstane inflace v eurozóně pravděpodobně nad dvouprocentním cílem i v příštím roce.
„ECB bude měnověpolitické sazby udržovat dostatečně restriktivní tak dlouho, jak to bude nezbytné k dosažení tohoto cíle,“ uvedla banka v tiskové zprávě. Letos by celková inflace v eurozóně měla podle ní v průměru dosáhnout 2,5 procenta a příští rok 2,2 procenta. Pod dvouprocentní hranici by se pak růst spotřebitelských cen měl dostat v roce 2026.
Šéfka ECB Christine Lagardeová zdůraznila, že boj s inflací ještě není u konce. Dodala, že banka se při dalším snižování úroků nebude držet žádného předem stanoveného scénáře a bude se rozhodovat na základě nejnovějších ekonomických údajů.
Inflace v eurozóně v květnu zrychlila
ECB ve čtvrtek snížila základní sazbu na 4,25 procenta a depozitní na 3,75 procenta. S cílem dostat pod kontrolu inflaci zahájila banka zvyšování úrokových sazeb předloni v červenci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby držela svou základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 procenta.
Inflace v eurozóně se předloni vyšplhala na rekordních 10,6 procenta. Od té doby už ale výrazně klesla a v květnu podle odhadu statistického úřadu Eurostat činila 2,6 procenta.
„Navzdory pokroku v posledních čtvrtletích zůstávají domácí cenové tlaky silné, protože růst mezd je zvýšený,“ prohlásila po čtvrtečním měnovém jednání Lagardeová. „Inflace pravděpodobně zůstane nad (dvouprocentním) cílem ještě po značnou část příštího roku,“ dodala.
ČNB snížila sazbu na 5,25 procenta
