Článek
Za naznačením možnosti dalšího snižování sazeb stojí obavy z možného zpomalení globální ekonomiky, uvedl Financial Times.
Úrokové sazby má přitom již v tuto chvíli eurozóna velmi nízké, základní sazba je dokonce na nule. Diskontní sazba, kterou centrální banka úročí přebytečnou likviditu, je dokonce záporná na hodnotě minus 0,4 procenta.
Proto se až donedávna očekávalo spíše jejich zvýšení. V průběhu června však představitelé banky začali naznačovat, že by se mohli vydat opačným směrem.
Centrální banka praktikovala mimořádná stimulační opatření čtyři roky, čímž chtěla oživit ekonomiku. Následně začala připravovat trhy na zpřísňování měnové politiky. Nyní však opakovaně signalizuje, že tento scénář vzal za své v důsledku obchodní války.
„Pokud nenastane zlepšení, například bude-li ohrožen udržitelný návrat inflace k našemu cíli, bude zapotřebí další stimulace,” uvedl končící šéf ECB Mario Draghi již v červnu.
Draghiho na pozici prezidenta ECB v listopadu vystřídá dosavadní šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF), Francouzka Christine Lagardeová. Je to vůbec poprvé, co v čele centrální banky se sídlem v německém Frankfurtu nad Mohanem stane žena.