Článek
S dalším snižováním sazeb ECB ještě počítá, rozsah ale bude v příštím roce záviset na vývoji inflace. Tu chce mít ECB na dvou procentech, za listopad byla inflace vyšší. Podle Eurostatu dosahovala 2,3 procenta.
ECB také zveřejnila aktualizovanou prognózu vývoje ekonomiky eurozóny. Nyní počítá se slabším hospodářským růstem než v zářijovém výhledu. Na letošní rok čeká růst o 0,7 procenta, na příští rok o 1,1 procenta a na rok následující o 1,4 procenta.
Česko má v Evropě patnáctou nejvyšší inflaci
Na rok 2027 už ale ECB znovu očekává zhoršení a předpokládá, že hrubý domácí produkt vykáže růst jen o 1,3 procenta.
V letošním roce snížila ECB základní sazby už počtvrté. Vedle inflace má na vývoj ekonomiky vliv i politická nejistota, zejména ve Francii a v Německu, což jsou zároveň dvě největší ekonomiky eurozóny. K tomu se podle analytiků přidává nervozita kolem obchodních vztahů se Spojenými státy. Zvolený americký prezident Donald Trump avizoval, že zavede celní poplatky na veškerý dovoz do USA.
Inflace v eurozóně je teď ale výrazně nižší než před dvěma lety, kdy k jejímu růstu přispěla krize na trzích s energiemi. Letos tak ECB mohla začít sazby snižovat v rychlém sledu, aby podpořila ekonomiku, která zaostává za globálními konkurenty.
Nad inflací ještě vyhráno nemáme, říká členka rady ČNB
