Článek
„Tržby dotyčných subjektů za prosinec 2015 bylo nutné vyhledávat v příslušných výkazech individuálně s mimořádnou pracností. Vzorek čtyři procenta lze však z hlediska statistických zkoumání považovat vysoce vypovídající podíl,“ domnívá se mluvčí ministerstva.
Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy však Babišovo ministerstvo provádí PR ofenzivu, takže prezentované výsledky nelze přeceňovat. Otazník zůstává zejména nad strukturou vzorku.
„Pracuje s omezeným vzorkem, který je sice reprezentativní svojí velikostí, otázkou však zůstává, zda i strukturou. Pokud však uvedená čísla odpovídají realitě, promítnou se také v už obtížněji zpochybnitelných měsíčních rozpočtových plněních,“ sdělil Kovanda Novinkám.
1600 podniků vykázalo dvojnásobné tržby
„Finanční správa se v lednu 2017 podrobně zaměřila na náhodný vzorek 1600 restaurací a hotelů, což představuje asi čtyři procenta subjektů z první vlny, aby posoudila, o kolik jim s účinností zákona narostly meziročně tržby za měsíc prosinec,“ uvedl mluvčí Babišova ministerstva Michal Žurovec.
„Tento stejný vzorek vykazoval v průběhu prosince 2015 tržby 263,6 miliónu korun a v prosinci 2016 vykazoval tržby 527,4 miliónu korun. To svědčí o dvojnásobném nárůstu vykazovaných tržeb,“ dodal.
„Potvrdí-li údaje z těchto plnění nynější čísla ze vzorku, znamenalo by to, že činnost ministerstva padla na úrodnou půdu,“ poznamenal Kovanda s tím, že by to znamenalo úspěšnější výběr daní než v Chorvatsku, kde byl obdobný zaveden v roce 2013.
Data z Chorvatska a Rakouska velký přínos neukazují
„Tam se však opatření ve vyšším inkasu DPH neprojevilo nad rámec pohybů, které lze přičíst cyklickému vývoji ekonomiky. Objem šedé ekonomiky podle odhadů klesl v Chorvatsku v letech 2013 až 2016 o 1,3 procentního bodu z 28,4 na 27,1 procenta v poměru k HDP,“ připomněl ekonom.
V Česku, které v té době systém EET nemělo, se objem šedé ekonomiky snížil o 0,6 procentního bodu z 15,5 na 14,9 procenta v poměru k HDP.
„Ani tato data tedy neukazují na nějaký výrazný přínos chorvatské EET. Při vyšších úrovních šedé ekonomiky v poměru k HDP lze totiž předpokládat větší prostor k jejímu snižování. Například v Rakousku velikost šedé ekonomiky dosáhla minima právě v roce 2013 a od té doby vzrostla o 0,3 procentního bodu v poměru k HDP,“ dodal Kovanda.
