Článek
Ta totiž tím, že zahrnuje v průměru příjmy jak těch nejbohatších, tak těch s nejnižšími příjmy, nevypovídá o tom, jak se mění mzdy v průběhu jednotlivých let, kde dochází k nejvyšším nárůstům.
Statistici spočítali příjmy v tzv. mediánu, který přesněji charakterizuje jednotlivé příjmové skupiny a vyjadřuje reálné příjmy celé skupiny. Průměrný příjem v nové metodice dosáhl v ČR v roce 2002 18 133 korun, mzda tzv. prostředního zaměstnance (medián) byla 15 542.
Průměrné mzdy 18 133 korun loni nedosáhlo 66% zaměstnanců, naopak větší plat než byl loni průměr pobíralo 34% zaměstnanců. V české ekonomice totiž pokračuje diferenciace platů, která byla největší okolo roku 1993-94, řekl Právu předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer. V české ekonomice stále více platí, že cesta k vysokému platu se jmenuje vysokoškolské vzdělání, řekl Ivo Makalouš z ČSÚ.
Tzv. medián (střední plat) zaměstnance se základním vzděláním byl 12 070 korun, bez maturity 14 409 korun, s maturitou 18 514 korun, držitel titulu bakalář si mohl loni vydělat 20 000, vysokoškolák s úplným universitním vzděláním 31 835 korun. U vysokoškoláku nepřesáhla nezaměstnanost 2 - 2,5 procenta (v celé populaci byla v průměru 10 procent).
Rozdíly mezd mužů a žen jsou menší
Pokud se začínají porovnávat platy mužů a žen jinými metodami než je srovnání průměrných mezd a začne se přihlížet k dalším faktorům, jako je počet skutečně odpracovaných hodin, počet zkrácených pracovních poměrů, vezme se v potaz kolik žen skutečně pracuje v TOP manažerských funkcích a zohlední se příslušnost k určitým odvětvím, kde ženy převažují a kde jsou tradičně nízké mzdy, dochází podle vrchního ředitele ČSÚ Jana Srby ke změně čísel udávajících, že mzdy žen jsou obecně asi na 75 procentech platů mužů. Rozdíly přetrvávají, ale mzdy žen se pohybují okolo 81% mzdy mužů.
