Článek
Na dvacetitisícový důchod láká voliče i ČSSD, která chce také snížit průměrnou dobu důchodového pojištění ze 35 na 25 let. Koalice pirátů a STAN zase nedávno mluvila o tom, že na konci volebního období, tedy v roce 2025, by se průměrný důchod měl pohybovat na 18 až 19 tisících korun měsíčně. Je to reálné?
Ano, shodují se ekonomové, ale záleží na podmínkách a může to být problematické. Někteří analytici upozornili, že k 19 tisícům by se důchody mohly dostat „samy“ zákonnou valorizací.
„Ale jen díky vysoké inflaci, kterou nyní v Česku máme a která sice, i podle predikcí ČNB, bude klesat, avšak jen postupně,“ řekl Novinkám při té příležitosti expert na důchodové systémy z Národohospodářské fakulty VŠE Petr Brabec.
Výrazný růst mezd
Záležet tak bude na mnoha hlediscích. Například na tom, jak porostou průměrné mzdy a již zmíněná inflace, což jsou klíčové parametry pro výpočet zákonné valorizace. A třeba průměrné příjmy rostly v posledních letech výrazným tempem. Jenom loni to bylo o 6,5 procenta. Za poslední čtyři roky se tak průměrný důchod zvýšil o 3578 korun na 15 385 Kč.
Od ledna by měl stoupnout na 16 275 Kč, ale především díky tomu, že valorizace bude proti zákonem danému pravidlu vyšší o „bonusový“ příspěvek 300 korun. Není přitom vyloučeno, že s podobnými příspěvky bude přicházet i vláda, která vzejde z říjnových voleb.
S průměrnou výší starobní penze pak do budoucna zahýbá i měsíční příspěvek 500 korun za každé vychované dítě, který budou od roku 2023 pobírat ti senioři, kteří v produktivním věku primárně pečovali o děti, tedy především matky.
Podle ekonomky Heleny Horské z Raiffeisenbank se ale budoucí vývoj v tak dlouhém časovém horizontu těžko predikuje. „Je těžké přesně odhadnout, jak se bude vyvíjet ekonomika a inflace,“ míní Horská. Teoreticky tak podle ní důchody mohou růst i více.
„Za tři roky může být 20 tisíc korun hodně, anebo také málo. Klíčový je poměr důchodů k průměrnému příjmu. Když se nad tím člověk zamyslí, řekne si: Kolik v tu dobu budu platit za rohlík, bude mi to stačit?“ upozornila Horská.
To, aby průměrný důchod vzrostl na 20 tisíc, je podle ekonoma Petra Bartoně z investiční skupiny Natland reálné. „Ale z toho nejhoršího důvodu,“ řekl. Schodky českého rozpočtu se podle něj nevyvíjejí nejlépe a za normálních okolností by prý nastoupilo zvyšování daní a nižší příjmy, což by mělo za důsledek pomalejší nárůst.
„To by podvázalo schopnost ekonomiky do budoucna generovat dostatek prostředků pro důchody, takže i po zvýšení daní by následoval pomalejší růst důchodů v následujících volebních obdobích,“ uvedl.
„My ale nejsme v normální situaci,“ míní s odkazem na to, že se do zvyšování daní ve svých programech mnoho kandidujících stran nežene, a navíc plánovaný rozpočet na příští rok s nějakým výrazným šetřením nepočítá.
„A vzhledem k absurdním argumentům, že se prý musíme takto zadlužovat, když nám nyní trhy půjčují, zatím levně, se obávám, že i na vyšší důchody by se stát ‚jednoduše‘ zadlužil a jejich zaplacením by se nezabýval,“ dodal Bartoň.
