Článek
Stravenkový paušál má umožnit, aby firmy místo dotované podpory kantýn či závodních jídelen a poskytování účelových stravenek dávaly zaměstnancům peníze, částečně osvobozené od daní a pojistného.
Podle průzkumu agentury Median až tři čtvrtiny zaměstnanců, kteří dostávají stravenky, paušál podporují. Většina z nich by přitom stravovací návyky nezměnila. Lidem na stravenkách vadí, že není možné s nimi platit všude.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) o budoucnost závodního stravování obavy nemá. „Jestli továrna má závodní stravování a majitel ho chce provozovat dál, tak to i zůstane. Dáváme svobodu podnikatelům a šanci těm zaměstnancům, kteří nemají nic. Já vím od celé řady drobných podnikatelů, že to nemají vyřešeno, protože si nemohou dovolit platit administrativu a nemohou si dovolit platit procenta stravenkovým firmám,“ uvedla.
Lidé chtějí místo stravenek raději peníze, ukazuje průzkum
Část restauratérů, jež podepsala výzvu proti rušení stravenek, se bojí, že lidé budou na zaměstnavatele tlačit, aby nadále nepodporovali kantýny nebo jim nedávali stravenky, ale aby jim platili hotovost v podobě paušálu. S tím totiž budou moci naložit libovolně – nakupovat vše od oblečení až po alkohol. A právě to odnesou restaurace. Paušál totiž nebude nikoho motivovat, aby chodil na teplé jídlo.
„Stravenky tvoří polovinu našich tržeb v době obědů. Bez nich si neumím provoz restaurace představit. Pokud by je lidé neměli, chodili by na obědy určitě méně. I teď je dobře vidět, že nejvíce zákazníků chodí na obědy v první polovině měsíce, kdy ještě mají v peněžence stravenky od svých zaměstnavatelů,“ říká k tomu například Aleš Drobil, majitel restaurace Formanka na pražském Smíchově.
Stravenky? Platí jimi třeba i 90 procent hostů
Dnes čerpá stravenky zhruba 1,3 milionu zaměstnanců. Pokud část z nich odpadne, bude to pro restaurace po letošním nuceném uzavření provozů další rána.
Například František Macek z restaurace Kometa Pub Arena v Brně uvádí, že přes obědy u něj stravenkami platí i více než 90 % hostů. „I když je s jejich provozem spojená určitá administrativa a poplatky za elektronické karty a papírové stravenky se pohybují od 3 do 5 %, pořád se nám to jednoznačně vyplatí a my můžeme počítat s útratami hostů v objemech, na které jsme u nich zvyklí. Navíc čím dál tím víc lidí chodí s elektronickými stravenkovými kartami. A tam žádná administrativa není,“ dodává.
Výzva, organizovaná Sdružením pro zaměstnanecké stravování (ProZAMS), hovoří o paušálu jako experimentu. Který vyústí ve významný pokles tržeb. „Samozřejmě není starostí politiků zajišťovat nám klienty a starat se o naši prosperitu. Chceme ale podnikat v prostředí, které je v rozumné míře stabilní, předvídatelné a ve kterém lze plánovat,“ uvádí se v textu.
Chceme stabilitu
Právě s onou stabilitou v posledních letech zahýbalo zavedení EET, zákaz kouření a letos nejvýrazněji uzavření podniků kvůli koronaviru. Průběžně například i roste minimální mzda.
Sněmovna schválila stravenkový paušál
Podle studie Institutu oceňování majetku VŠE v Praze zajišťuje 22 % tržeb v sektoru stravování právě podpora stravování zaměstnanců.
„Pokud stát umožní firmám, aby namísto vydávání stravenek vyplácely zaměstnancům hotové peníze, bezpochyby to povede k poklesu ochoty lidí chodit do restaurace na teplý oběd. A sníží naše tržby. Nejedna 'hospoda' pak třeba bude muset uzavřít kuchyň, nebo alespoň výrazně zdražit. V nejhorším případě i úplně skončit,“ říká výzva.
„Systém podpory stravování zaměstnanců u nás funguje dobře a podobně jako v řadě dalších evropských zemí. Zavedení paušálu naopak představuje neprověřený experiment. A ohrozí sektor zaměstnávající více než 90 tisíc lidí,“ píše se dále ve výzvě.
Podle červnového průzkumu Asociace Hotelů a restaurací nicméně 56 procent provozovatelů restaurací nahrazení stravenek paušálem vítá.
