Důvěra v ekonomiku klesla

„Vývoj celkové důvěry v ekonomiku byl v červenci výrazně ovlivněn nedostatkem a rostoucími cenami vstupních materiálů a zařízení v průmyslu, což podniky vnímají jako významnou bariéru jejich činnosti,” uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

„V dotčených odvětvích zpomaluje výroba a výrazně se zvyšují zásoby nedokončených výrobků. V reakci na to se mírně snížil počet průmyslových podniků očekávajících růst výrobní činnosti v nadcházejícím období,“ dodal.

Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 4,4 bodu na 99,3 bodu a indikátor důvěry spotřebitelů spadl o 3,6 bodu na hodnotu 101,9.

„Důvěra spotřebitelů se po tříměsíčním růstu snížila. Spotřebitelé se podobně jako minulý měsíc výrazně obávají dalšího růstu cen, což začínají vnímat i jako jeden z možných faktorů ohrožujících celkovou ekonomickou situaci i jejich vlastní finanční situaci,“ doplnila Silvie Vyplašilová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

K výraznému snížení důvěry v ekonomiku došlo v průmyslu. Index, který ji vyjadřuje, poklesl o 9,5 bodu na hodnotu 98,7. Stále méně podniků hodnotí celkovou poptávku jako uspokojivou a stále méně podniků očekává růst výroby.

Výrazným tahounem českého průmyslu je přitom automobilové odvětví.

Automobilky v Česku letos během prvního pololetí vyrobily 663 015 osobních vozů, což je o 11,2 procenta méně než ve stejném období předkrizového roku 2019. Výroba automobilů začala v létě stagnovat kvůli chybějícím dodávkám čipů.

S nedostatkem polovodičů se podle prognózy výrobce čipů Flex může automobilový průmysl potýkat nejméně do poloviny roku 2022.

Černější scénáře hovoří o pokračování nedostatku až do roku 2023. Část provozů Škody Auto některé dny kvůli nedostatku komponent musela zcela zastavit výrobu

V oblasti obchodu a služeb důvěra stagnuje. Meziročně je však výrazně vyšší. Před rokem index vyjadřující důvěru v ekonomiku ve službách dosahoval 77,9 bodu, nyní je to 97,6 bodu. V obchodu indikátor vzrostl meziročně z 89,8 na 104,7 bodu.