Článek
Dřívější průzkumy STEM mluvily o tom, že v roce 2012 České národní bance věřilo 72 procent Čechů, v roce 2013 to bylo 71 procent lidí. V roce 2014 – tedy po zavedení intervencí – však klesla důvěra na 50 procent, o rok později činila 51 procent.
Výsledky za roky 2016 a 2017 STEM neuvádí, třeba průzkum CVVM z roku 2017 však přisuzuje centrální bance stále důvěru 50 procent lidí.
Podle únorového šetření STEM, při němž v osobních rozhovorech odpovídalo 1028 lidí starších 18 let, se nyní čísla opět zvedla na dřívější úroveň – bance důvěřují zhruba tři čtvrtiny Čechů.
„ČNB častěji důvěřují lidé s vyšším sociálním statusem, vysokoškolsky vzdělaní, z domácností finančně zajištěných, úředníci, odborní a řídící pracovníci,“ uvedl STEM. Nicméně i mezi lidmi s nižším společenským postavením je míra důvěry v centrální banku nadpoloviční.
ČNB a intervence proti koruně |
---|
ČNB intervencemi od konce roku 2013 do dubna 2017 držela kurz koruny nad hranicí 27 korun za euro. Jedním z cílů bylo dosáhnout dvouprocentní inflace. Na intervence vynaložila banka více než dva bilióny korun. |
Krok byl značně nepopulární a dočasně snížil dlouhodobě vysokou důvěru veřejnosti v tuto instituci. |
Z pěti nabídnutých typů činností, které ČNB vykonává, je pro 31 procent respondentů nejdůležitější udržování cenové stability. S péčí banky o cenovou stabilitu je spokojeno 79 procent dotazovaných.
Pro 27 dotazovaných je zásadní činnost národní banky v oblasti měnového kurzu. Celkem 24 procent účastníků výzkumu považuje za nejdůležitější dohlížení na stabilitu bank.