Důvěra spotřebitelů v ekonomiku znovu klesla

Indikátor důvěry se negativně změnil u spotřebitelů, když poklesl o 8,1 bodu na hodnotu 90,4. Optimističtější jsou naopak podnikatelé, u kterých se důvěra zvýšila o 1,5 bodu na hodnotu 96,2. A mírně tak vzrostla po čtyřech měsících poklesu.

„Je to především v důsledku očekávaného zvýšení výrobní činnosti průmyslových podniků v nadcházejících měsících. Ve všech odvětvích je ale znát velká nejistota z budoucího vývoje, která je navíc doprovázena očekáváním růstu cen prodávaných výrobků, zboží a služeb u rekordního počtu podnikatelů,“ podotkl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

V dílčích odvětvích podnikatelé nejvíce věří průmyslu, kde indikátor důvěry meziměsíčně vzrostl o 4,6 bodu na hodnotu 93,2. Zvýšil se i ve stavebnictví, a to o 2,4 bodu na hodnotu 114,0. Pokles naopak nastal v odvětví obchodu (o 1,2 bodu na hodnotu 104,7) a u služeb včetně bankovního sektoru (o 1,3 bodu na hodnotu 96,3).

Významný pokles důvěry v tuzemskou ekonomiku nastal naopak u spotřebitelů. V listopadu se jednalo o meziměsíční propad o více než osm bodů. Lidé očekávají, že v následujících dvanácti měsících se celková ekonomická situace zhorší.

„Současně se znovu výrazně snížil podíl respondentů očekávajících zlepšení jejich vlastní finanční situace. Počet respondentů obávajících se dalšího růstu cen v listopadu znovu vzrostl, a je tak nejvyšší v historii zjišťování,“ uvedl ČSÚ.

Za zhoršenou důvěrou spotřebitelů stojí zejména rostoucí ceny energií, ale i dalších komodit a zhoršení epidemické situace. „Ve srovnání s minulým měsícem se lidé mnohem více obávají růstu nezaměstnanosti a zejména zhoršení vlastní finanční situace. Předpokládají rovněž, že strmý růst cen je donutí sáhnout na úspory,“ řekla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

V meziročním srovnání je ale důvěra spotřebitelů vyšší. Zvýšila se o sedm bodů. Obdobně to platí i mezi podnikateli, kde stoupla dokonce o 13,8 bodu. Souhrnná důvěra v ekonomiku vzrostla o 12,6 bodu.