Článek
„Již tak nízká důvěra spotřebitelů v únoru znovu klesla. Lidé se více než v lednu obávají nejen zhoršení celkové ekonomické, ale i vlastní finanční situace,” konstatovala Veronika Ptáčková z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Výrazně vzrostl také podíl spotřebitelů očekávajících v následujících 12 měsících zvýšení nezaměstnanosti a růst cen,“ dodala Ptáčková.
Nálada ve vedení německých podniků se zlepšila
Indikátor důvěry mezi podnikateli však oproti minulému měsíci vzrostl, a to rovněž o 3,5 bodu. Celkový indikátor důvěry proto oproti lednu stoupl o 2,4 bodu na 89,7 bodu.
„Spíše než jako kýžený obrat sentimentu lze výsledky únorových konjunkturálních průzkumů mezi podnikateli prozatím označit za mírnou korekci minulých výrazně nepříznivých hodnocení,” uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
„U nezanedbatelné části otázek totiž pořád převládají negativní odpovědi,“ dodal.
Komise zhoršila letošní odhad růstu ekonomiky EU na 3,7 procenta
Meziročně je důvěra podle všech tří indikátorů výrazně nižší. Celková důvěra oproti loňskému roku poklesla o 8,6 bodu. Důvěra spotřebitelů je ve srovnání s loňským únorem o 19,4 bodu nižší. Indikátor důvěry podnikatelů potom za 12 měsíců klesl o 6,5 bodu.
Analytici si všímají obavy spotřebitelů ze své osobní finanční situace. „Pokud spotřebitelé uvěří, že přijdou horší časy, budou obracet každou korunu ve snaze ušetřit. To podsekne spotřebu a celkové výdaje domácností a maloobchodní tržby poletí dolů,” upozornil Tomáš Volf ze společnosti Citfin.
„To se samozřejmě projeví hlubším poklesem ekonomiky. Lidé nyní potřebují slyšet i dobré zprávy. Ztráta důvěry v politické špičky a jejich schopnost zvládnout pandemickou situaci a očkování, je hlavní problém. Příklady Izraele nebo Velké Británie ukazují, že to jde a jejich strategie nese své ovoce,” dodal.
