Článek
V Praze a Brně odpovídá důstojný hrubý příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení 53 953 korunám, proti předloňsku loni vzrostl o víc než 6200 korun. Nedosáhlo na něj 59 procent zaměstnanců.
„Celkově je pod hranicí minimální důstojné mzdy asi 2,5 milionu pracujících. Podíl je meziročně o něco menší, přičemž je ale relativně stabilní. Pohybujeme se někde pod průměrnou mzdou. Vlivem stagnujících platů ve veřejné sféře se pod důstojnou hranici propadali lidé pracující pro stát. Vykompenzoval to vyšší nárůst mezd v soukromé sféře,“ řekl ekonom Jan Bittner z Vysoké školy ekonomické.
Náklady na bydlení
Výrazně se přitom podle platformy na rostoucích nákladech lidí, a tím i výši minimální důstojné mzdy, podílejí náklady na bydlení. Zhoršuje se nejenom dostupnost vlastnického bydlení v Evropě, ale horší se i situace u bydlení nájemního. „Jeho ceny rostly v posledních letech rychleji než mzdy. Na nájemní bydlení musí spoléhat stále více mladých lidí, kteří nepatří k nadprůměrně vydělávajícím,“ konstatovala platforma.
V nájmu podle ní žijí přibližně dvě třetiny domácností s osobou do 35 let v čele. Podíl rodin s dětmi do deseti let žijících v nájmu narostl za posledních pět let o polovinu. V bytové nouzi je tak 157 000 lidí, nadměrným nákladům na bydlení čelí 860 000 osob.
„Reálná kupní síla českých zaměstnanců stále ještě nedosáhla úrovně před pandemií koronaviru. Velkou zásluhu na to má právě vývoj cen bydlení, které jsou čím dál hůře ufinancovatelným nákladem,“ dodal Bittner.
Minimální mzda, kterou pobírá zhruba sto až 120 tisíc pracovníků, loni činila 18 900 korun. Průměrná mzda, na kterou ovšem většina zaměstnanců nedosáhne, dosáhla podle Českého statistického úřadu 46 165 korun. Experti ve svém výpočtu důstojného výdělku zohlednili náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdraví, vzdělání, mobil, internet i menší rezervu.
Mzdu pod vypočítaným důstojným výdělkem mělo loni 56 procent zaměstnanců a 72 procent zaměstnankyň. Ve veřejném sektoru na ni nedosáhlo 56 procent pracujících, v soukromém 65 procent. Důstojnou částku pobíralo v Česku 32 procent mladých do 35 let, v Praze a Brně 35 procent.
Anketa
Přes dvě desítky odborníků na sociální problematiku, ekonomů, sociologů a politologů pracovaly na konceptu minimálního důstojného výdělku od roku 2016. Při výpočtech experti vycházeli z údajů statistického úřadu, ministerstev i dalších institucí. Počítali odměnu za práci na plný úvazek pro člověka, který živí ještě další osobu - dítě či dospělého. Poprvé částku zveřejnili pro rok 2019. Pro loňský rok využili u bydlení místo normativních nákladů ministerstva práce částky z cenových map resortu financí.
Odborníci spočítali loňské měsíční výdaje na přiměřené bydlení s energiemi a službami na 14 373 korun, na potraviny na 8199 korun, na oblečení a obuv na 1496 korun, na dopravu na 1846, na zdraví a hygienu na 1412 korun, na telekomunikace na 1323 korun, na volný čas na 3996 korun a k tomu úspory 4856 korun.
Hospodářská komora odhaduje, že díky vysoké poptávce firem po pracovní síle by měly letos mzdy v Česku růst nominálně o 5,6 procenta a reálně, tedy po očištění o inflaci, o 3,2 procenta.
Hodnota výdělků Čechů, tedy to, co si za ně mohou koupit, stále hlavně kvůli inflační vlně z let 2022 až 2023 zaostává za třetím čtvrtletím roku 2019, a to zhruba o desetinu. Návrat na předcovidovou hodnotu reálných mezd přitom ekonomové očekávají až příští rok.
