Levné peníze už drtí i nejlepší penzijní systémy na světě

Dlouhé období nízkých, či dokonce záporných úrokových sazeb na trhu vážně zasáhlo penzijní fondy v Nizozemsku, takže některé z nich rozesílají svým klientům oznámení, že budou muset přistoupit ke snížení vyplácených penzí.

Problém musí řešit i vláda, která si vedle toho kvůli stárnutí populace musí pospíšit s reformou státního pilíře penzí včetně prodloužení věku odchodu do důchodu.

Důchodci v Nizozemsku se dosud těší z velmi pěkných rent, které dosahují skoro 80 procent jejich předchozích průměrných výdělků. Pro srovnání, v Česku je tento poměr mírně přes 40 procent.

Současné zprávy o hrozících škrtech jsou tak podle CNN šokem v zemi, která se pyšní přesně a spolehlivě fungujícím penzijním systémem. V letošním srovnání světových penzijních systémů investiční firmy Mercer se Nizozemsko umístilo na prvním místě.

V Nizozemsku funguje vedle sebe státní průběžný systém penzí, který peníze důchodcům vyplácí z odvodů pracujících, a systém soukromých penzijních fondů, ve kterém si lidé spoří na své důchody sami. Naprostá většina důchodců využívá oba pilíře.

„Je velmi pravděpodobné, že příští rok budeme muset snížit výplatu penzí, a výhled na další roky také není dobrý,“ varovala šéfka jednoho z největších nizozemských penzijních fondů ABP Corien Wortmann-Koolová. Podle odhadů nizozemské vlády se určité snížení penzí dotkne příští rok zhruba poloviny důchodců.

Podobný problém podle analytiků se týká i dalších zemí, mluví třeba o Dánsku. Penzijním fondům se nedaří zhodnocovat investice v době, která si žádá větší reformy státních penzijních systémů.

Populace stárne, takže méně mladších pracujících musí „živit“ starší důchodce. To je i problém Česka, kde experti volají po reformě penzí už dlouho, politici ale váhají s některými nepopulárními opatřeními.

Problém penzijních fondů aktuálně řeší nizozemská vláda. Ministr práce a sociálních věcí Wouter Koolmees uvedl, že stát pod tlakem okolností zmírní některé požadavky na fungování fondů, aby nemusely tolik škrtat na výplatách. O věci ve čtvrtek jedná i nizozemský parlament.

Současně holandská vláda připravuje penzijní reformu, kterou chce mít hotovou v příštím roce. Podle plánu by se měl věk odchodu do penze zvýšit do roku 2024 na 67 let a pak ještě postupně prodlužovat vždy o osm měsíců podle vývoje odhadů doby dožití.

Aktuálně se ale řeší hlavně problém penzijních fondů a nízkých úrokových sazeb, které jsou do velké míry důsledkem politiky Evropské centrální banky. „Je to něco, co jsme dřív v podobném měřítku nezažili,“ komentoval to ekonom nizozemské banky ING Marcel Klok.

Zmínil i systémová rizika. Rostoucí nedůvěra v penzijní fondy by totiž mohla vést klienty k tomu, aby méně spořili a více utráceli.