Článek
„Ze dne na den jako by ti lidé ztratili schopnost pracovat. U nás je pokles pracovní aktivity jeden z nejstrmějších v EU,“ řekl ČTK Daniel Münich z centra pro ekonomický výzkum CERGE-EI. Ten míní, že schopnost pracovat je individuální a věk u ní nehraje až tak roli.
Po dosažení věkové hranice odchází do penze i zhruba čtyři pětiny Maďarů, Italů, Rumunů a Malťanů, 90 procent Bulharů a 96 procent Řeků. Naopak ve Velké Británii jsou to dvě pětiny, v Nizozemsku 45 procent, ve Finsku 47 procent, v Irsku 48 procent, v Polsku a Portugalsku 54 procent lidí. Průměr EU je 61 procent. Blíží se mu Slovensko, kde kvůli věku šlo do penze 62 procent lidí. V Německu to byly ale pouze dvě pětiny, v Dánsku, Švédsku či Polsku polovina a v Rakousku tři pětiny.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Pouze necelých sedm procent lidí v Česku podle údajů ČTK skončilo s prací kvůli zdravotním potížím a 12 procent penzí vyřešilo ztrátu místa. V Německu šlo do důchodu kvůli zdravotnímu stavu 31 procent a kvůli ztrátě práce 23 procent obyvatel. V Rakousku věk hrál roli u 62 procent lidí, zdraví u 24 procent a problémy v zaměstnání u 14 procent.
Vyhazováni jako první
V Česku stále platí, že lidé se především snaží dožít důchodového věku v plném zaměstnání. Podle všech analýz jsou totiž v naší republice při propouštění jako první vyhozeni ti, kteří se důchodovému věku blíží či ho již dosáhli. Zaměstnavatelé to zdůvodňují tím, že tito lidé mají alespoň zaručen důchod.
Pokud by ale propustili mladší pracovníky, odsoudili by je i jejich rodiny k podpoře v nezaměstnanosti.
Podle sociologů hlavním důvodem je, že u manažerů v ČR přetrvává povědomí, že starší pracovníci nejsou výkonní, schopni učit se novému a často onemocní. Proto je třeba se jich zbavit.
Vyjma dalších postkomunistických zemí jsou však takovéto názory ve vyspělých státech západní Evropy, Japonsku a USA již dávno překonány. Naopak řada firem tam cílevědomě vyhledává zkušenost starších zaměstnanců. Ti totiž ještě navíc přidávají to, co je v konkurenčním boji firem nejdůležitější – loajalitu a obětavost.
Obtížně hledá práci i člověk po padesátce
Naopak v ČR hledá novou práci a uplatnění obtížně už člověk po padesátce. Ztratit práci znamená pro polovinu populace této věkové kategorie prakticky odsouzení k čekání na řádnou penzi ve frontách na úřadech práce.
V Česku přežívá i mýtus, že staří zabírají pracovní místa mladým nezaměstnaným. Podle výzkumů a analýz Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí to neodpovídá realitě. Starší pracovníci jsou často na místech, o něž mladí nezaměstnaní nemají zájem nebo by je nemohli vykonávat.
Roli sehrává i to, že penzisté jsou občas líčeni jako ti, kteří ničí český sociální systém, požadují stále větší důchody, ochuzují společnost a pro mladé lidi připravují zadluženou budoucnost.
Hlavním důvodem, proč v Česku chtějí lidé pracovat i po dosažení důchodového věku, je potřeba peněz, sociálního uplatnění a kontaktů. Odchod do penze je totiž stále ještě ekonomickým, kulturním a sociálním šokem. Pokud člověk nemá úspory, ztráta měsíčního platu a odkázání na důchod znamenají pro něj ekonomické trauma a nutnost měnit zaběhnutý životní způsob.
Na 200 tisíc důchodců to řeší tím, že dál pracují. Generace šedesátníků, kteří by měli být teoreticky v penzi, musí totiž nezřídka finančně pomáhat studujícím vnoučkům i svým starým rodičům, čekajícím na sociální služby.
