Důchodový věk může růst pomaleji, připouští Jurečka

Reforma penzí leží ve Sněmovně už nějaký čas. Penzijní věk by se podle ní zvyšoval nad současnou hranici až o dva měsíce ročně, v závislosti na věku dožití. A nové penze by se vypočítávaly o něco nižší než v současnosti. Avizoval jste možné úpravy. Budou tedy nějaké?

V červenci budou k důchodové reformě ještě probíhat jednání na úrovni koaličních špiček. 

Beru vážně náměty, se kterými přichází demografická společnost. A to ať už je to nastavení modelu růstu věku pro odchod do důchodu po měsíčních intervalech, a nikoliv dvouměsíčních, jak je v návrhu, případně i to, aby lidé trávili v penzi čtvrtinu života, nikoliv fixně 21,5 roku.

To ještě velmi vážně zvažujeme, že bychom promítli v těch změnách.

Kdy bude jasno?

Nejpozději kolem 25. srpna bych chtěl mít finální dohodu. Předpokládám, že druhé čtení zákona proběhne ve Sněmovně v září nebo v říjnu.

Navrhují něco i vaši koaliční partneři?

Ještě budou chtít diskutovat o nastavení dřívějších důchodů bez krácení pro náročné profese.

Také nyní prosazujete, aby platy školníků, školních kuchařek, uklízeček, soudních zapisovatelek, ale třeba i úředníků na obecních úřadech nebo ministerstvech vzrostly o sedm až deset procent. Jak jste k tomuto číslu dospěl?

Když se podíváme na kumulovanou inflaci od roku 2020 do roku 2024 a podíváme se na skutečné výdělky těch lidí, vidíme, že u této první tarifní skupiny a u lidí ve státní službě je více než dvacetiprocentní rozdíl. Tolik reálně ztratili.

Nůžky se rozevřely velmi silně. Proto koaličním partnerům říkám – a vím, že ta debata je hodně těžká a chápu jiné pohledy –, že to zvýšení musí přijít.

Odbory navrhly, aby platy rostly plošně všem o patnáct procent…

To je ale nereálné, protože když se podíváte na další tarifní skupiny, je u nich zaostávání za inflací poměrně malé. Zaměstnavatelé zase na začátku jednání přišli s návrhem na pětiprocentní zvýšení…

Když se tedy ptáte na to, jak jsem dospěl k intervalu mezi sedmi a deseti procenty, bylo to tak, že jsem se podíval na soukromý sektor, na to, jaká je situace lidí pracujících ve firmách, jaká je jejich situace vůči inflaci a jaký byl u nich reálný pokles. Zjistil jsem, že je to deset procent. Od toho jsem odvodil i ten svůj interval.

A nemají pravdu odbory, že by patnáct procent kvůli inflaci bylo vhodnější?

Chápu pohled odborů. Ale vůbec nemohu souhlasit s tím, že to chtějí plošně. Mezi tarifními skupinami jsou opravdu velké rozdíly. Proto říkám, že navýšení musíme nasměrovat tam, kde byl propad nejvyšší, a že musíme brát v potaz i celkovou situaci lidí v této zemi.

Mimochodem, líbí se mi model řady států, podle nějž se platy v platové veřejné sféře zvyšují o tolik, o kolik rostou mzdy v soukromé sféře. To znamená, že jak se dohodnou zaměstnavatelé a odbory, tak se to překlopí i do veřejné správy. To je systém, kam bych se chtěl do budoucna dostat. A proto jsem se díval i na to, jak to vypadá v soukromé sféře.

Odbory v justici zastupující soudní zapisovatelky nedávno hrozily, že když to nebude patnáct procent, budou stávkovat. Neobáváte se protestů?

Na rovinu, mluvil jsem s celou řadou lidí, kteří zastupují jednotlivé sektory v první platové stupnici. A drtivá většina z nich řekla, že kdyby to zvýšení bylo o deset procent, jsou spokojeni a chápou, že je to maximum možného.

Nyní se soustředím na to, kde to je nejvíc potřeba. Tam to udělejme od 1. září. Pak se bavme o zbytku.

Sněmovna schválila zrušení úrovní zaručených mezd ve firmách. Podle nich se stanovují nejnižší možné výdělky v jednotlivých profesích. Vy sám jste přitom na vládu nesl pouze jejich redukci z osmi na čtyři. Opravdu je nutné je rušit?

Popsal jste, s čím jsem šel původně na vládu. Já to doplním. V návrhu také bylo, že by měla být minimální mzda ve výši 45 procent průměrné. A na úrovni vlády vznikl kompromis, že to bude 47 procent. V roce 2029 by tak měla minimální mzda činit zhruba 28 tisíc korun. Většinu pracujících dokážeme táhnout příjmově nahoru daleko více, když rychle zvýšíme minimální mzdu.

Pro zaměstnavatele 47 procent bylo něco, co nechtěli. Je to kompromis, který zaměstnavatelé ještě unesou, ale zároveň víc pomůže daleko většímu množství lidí než zaručené mzdy.

Nenavrhovala Evropská komise ve své směrnici, aby minimální mzda byla na úrovni padesáti procent průměrné?

Evropská komise to po nás nepožaduje, dává jen určitá doporučení. A za minulé vlády ANO byla úroveň minimální mzdy vůči průměru někde kolem 38 nebo 39 procent.

Podmínil jste své setrvání v čele KDU-ČSL mimo jiné ziskem dvou mandátů v evropských volbách. Jenomže jste získali jen jeden. Kdy se rozhodnete, jestli budete znovu kandidovat, nebo funkci šéfa strany složíte?

Ano, jedna ze tří podmínek, které jsem si stanovil, není v tento okamžik splněna. Ale také jsem řekl, že finální rozhodnutí sdělím po krajských a senátních volbách v září.

Nebylo by lepší to oznámit dříve? Lidovecký sjezd je už v říjnu a někteří možní kandidáti podmiňují svou kandidaturu tím, že nebudete kandidovat vy.

Od ledna veřejně nabádám, ať lidé, kteří chtějí kandidovat, mají vizi, energii a sílu, na předsedu i místopředsedy kandidují. Ať je soutěž zdravá.

Jestli se někdo vymlouvá, že čeká na rozhodnutí Mariana Jurečky, pak je to slabý lídr. Jestli někdo do toho jít chce, ať to řekne a jde do toho.

Lidovci se dlouhodobě pohybují pod hranicí vstupu do Sněmovny. Podle ministra zemědělství a expředsedy Marka Výborného je příčinou i to, že straně chybí disciplína, pořádek a schopnost mluvit jedním hlasem. Čím to je podle vás?

Asi nejsilnější důvodem je to, že prožíváme velmi těžké období. Poslední dva roky byly velmi těžké pro celou společnost. A lidé vyjadřují určitou nespokojenost s vládou i s jednotlivými vládními stranami, nás nevyjímaje. Já to chápu.

Teď je klíčové, abychom v období, kdy se nám pátý měsíc za sebou daří, rostou reálné mzdy, máme nejnižší nezaměstnanost, dokázali lidem říct, že rozhodnutí, která jsme přijímali, vedla ke zlepšení situace. Že jsme zemi brutálně nezadlužili, nepředlužili jako třeba jiné země, kde masivními úlevami na DPH dotovali přes státní podniky ceny pohonných hmot.

My jsme se snažili dělat opatření tak, aby byla sociálně citlivá, ale zároveň jsme měli i zodpovědnost za budoucnost. Aby lidi a jejich děti neplatili dalších dvacet let stovky miliard na úrocích kvůli tomu, že bychom tu rok nebo dva rozhazovali peníze takzvaně z vrtulníku.

Když se člověk ptá politiků na nízké preference, tak většinou mluví o těžké době. Nemáte pocit, že existují i jiné důvody?

Jsem u lidovců čtvrt století. Zažil jsem dobu, kdy jsme na tom byli bídně, kdy jsme vypadli ze Sněmovny, kdy nám průzkumy přisuzovaly mizerné výsledky. A strana se dokázala konsolidovat, dokázala se vrátit.

A teď si řekněme na rovinu jednu věc. Průzkumy mají obrovský problém v tom, že většinou vůbec neměří koalici SPOLU. Ptát se lidí na konkrétní stranu, když půjdeme na 99 procent do příštích sněmovních voleb společně, je principiálně špatně.

A ještě jeden poznatek. Ať se lidi podívají na průzkumy a na výsledek evropských voleb. Jak je možné, že se průzkumné agentury tak zásadně sekly? Kde je polovina voličů pirátů? Kde je předpovídaných 15 až 20 procent pro STAN? Kde je výsledek, podle nějž měla mít Přísaha nad pět procent, ale najednou měla deset?

Vždycky říkám, že průzkumy ještě nikdy žádné mandáty neprosadily. Výsledek je to, co se podařilo získat ve volbách.

Mluvíte o tom, že SPOLU, tedy lidovci, ODS a TOP 09, půjde i do příštích sněmovních voleb společně. Nehází tomu trochu písek do soukolí vaše dosavadní europoslankyně Michaela Šojdrová, která zpochybnila výsledky hlasování do europarlamentu, a chce tak vyšachovat Ondřeje Koláře z TOP 09?

Pokud dostala relevantní, opravdu ověřené informace, že v několika obcích na Zlínsku nebyly započteny vůbec žádné preferenční hlasy pro ni osobně a přitom jí lidé ten kroužek dali, je otázkou elementární spravedlnosti, ať se toto vážné podezření ověří.

Já jsem to Petrovi Fialovi a Markétě Pekarové Adamové minulý týden řekl, že to není motivováno tím, že bychom chtěli za každou cenu uspět na úkor kandidáta za TOP 09, nýbrž tím, že se ti lidé sami ozvali. Ať se to ověří.

Dalším třecím bodem je ale snaha ODS a TOP 09 prosadit pozměňovacím návrhem výpověď z práce bez udání důvodu, i když vy jako resortní ministr jste proti.

Jsme sice součást koalice, ale v některých věcech je vidět jasně rozdílná DNA. Jinak se na to dívají kolegové z ODS a TOP 09, a jinak se na to díváme my jako lidovci.

Možná to tam někdo načte, ale ve třetím čtení rozhodně tento návrh neprojde. V nynější společenské situaci ten návrh považuje za zbytečné jitření a rozdělování společnosti. Už jen to, jak to pojaly odbory… Plánovaly demonstraci proti něčemu, co vůbec není na stole. Dělejme věci nutné, potřebné, ale zbytečně společnost nerozdělujme.

Vrátím se k preferencím. Zmínil jste rozdílnou DNA stran ve SPOLU. Není to spíš tak, že vaši tradiční voliči nevědí, co si mají myslet?

Já se domnívám, že náš tradiční volič může jasně vidět výsledky naší práce. A tím je zavedení výchovného, zvýšení rodičovského příspěvku, udržení stavebního spoření, zvýšení životního a existenčního minima, zvýšení a podpora pěstounské péče. To všechno je práce lidovců.

Váš senátor Jiří Čunek na síti X napsal, že bude v Senátu hlasovat proti korespondenční volbě. Není to od něj vůči koalici, která to prosazuje, nekolegiální?

Upřímně, já to nechápu. Jiří Čunek je letitý člen celostátní konference, schvaloval všechny poslední volební programy. A nikdy jsem doposud kromě toho tweetu neslyšel jeho výhradu ke korespondenční volbě.

A prosadíte ji v Senátu?

Myslím si, že ano. My jsme jako lidovci měli korespondenční volbu mnoho let ve svém program. I hnutí ANO, které je teď proti, ji mělo ve svém programu. Vlastně naprostá většina politických stran to tak měla, snad možná s výjimkou komunistů a SPD.

Jaké očekáváte na podzim výsledky v krajských a senátních volbách?

Jednoduché to nebude, to řeknu na rovinu. Volby budou na konci druhé třetiny našeho vládního působení.

Přesto očekávám, že bychom měli jako lidovci udělat na krajské úrovni slušný výsledek. Byl bych rád, abychom dokázali obhájit pozici aspoň jednoho hejtmana. V senátních volbách obhajujeme dva mandáty. Tam bych byl rád, kdybychom posílili.

Takhle zpětně viděno, nebylo vaší chybou vzít si v době šetření, které při nástupu avizovala vládní koalice, křeslo ministra práce a sociálních věcí?

To už by bylo stejně jenom co by kdyby. Stojím si za tím, že pokud tato země má fungovat, tak máme vést spravedlivou a odpovědnou sociální a solidární politiku. A tu se opravdu snažím dělat.

Třeba v důchodové oblasti víme, že reformu musíme udělat. Celá veřejnost to ví. Třicet let se to odkládá. Snažím se hledat nejsrozumitelnější smysluplnou cestu, která je bezpečná pro současné seniory, která jim garantuje kvalitu a výši důchodů do budoucna, stejně jako pro jejich vnoučata a děti.

A stejné to je, když se podívám na revizi dávek. Zase se o tom dvacet pět let mluvilo. Je to složité téma, nikomu se do toho nechce, ale země potřebuje klíčové reformy.

Mně by se žilo daleko lépe, kdybych nemusel dělat důchodovou reformu nebo kdybych řekl, že je dávkový systém v pohodě, i když víme, že jsou lidé, kteří se v něm jen vezou a nepracují. Nejsem ale v politice proto, abych seděl v Praze, bral plat politika a seděl zašitý ve Sněmovně. Chci to řešit a chci změnit společnost k lepšímu.