Důchodový věk je v Česku stále nižší než evropský průměr

Roste přitom postupně v celé Evropě. „Průměrný věk, ve kterém lidé v Evropské unii začali pobírat starobní důchod, se od roku 2012 zvýšil z 59,2 na 61,3 roku, což odráží posun k pozdějšímu odchodu do důchodu ve většině států EU,“ upozornila Gabriela Strašilová z Českého statistického úřadu v aktuálním čísle odborného časopisu Statistika a My. Vychází přitom z dat Eurostatu k roku 2023, které ale vyšly až loni.

Momentálně jsou pod hranicí šedesáti let pouze čtyři státy Evropské unie, v roce 2012 jich bylo dokonce osmnáct.

Celkově tak Češi dostávají první starobní důchod dříve, než je průměr Evropské unie. Ale podíl starobních penzistů na celkovém počtu obyvatel mezi padesáti a 74 roky věku tomu neodpovídá. Je jich 47,3 procenta, zatímco evropský průměr je 37,5 procenta.

Ještě horší situace nastane, pokud se ke starobním důchodům připočtou i ti invalidní. Pak tvoří příjemci těchto penzí mezi padesátkou a 74 roky o hodně více než polovinu. Číslo je podle Strašilové vyšší pouze v Polsku, Estonsku a na Slovensku.

Důvody pro to, proč se pomalu zvyšuje věková hranice, kdy lidé dostávají první penzi, je celkem jednoduchá. Věk odchodu do důchodu se totiž u každého ročníku zvyšuje už dlouhou dobu.

„Za posledních třicet let se posunul z nějakých šedesáti let, u žen s více dětmi dokonce z nějakých 53 nebo 54, k hranici 65 let. Je to kontinuální proces,“ řekl k pozvolnému posouvání Novinkám ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Právě v jeho penzijní reformě je prolomení dosavadní důchodové hranice 65 let, k níž u většiny lidí mělo dojít ve třicátých letech, a její posunutí až na 67 let. Podle Jurečky jde jen o navázání na dosavadní kontinuální proces.

Podstatná část seniorů, konkrétně 27,5 procenta, přitom po odchodu do důchodu i nadále pracuje. V Česku jich je přitom výrazně více než v Evropské unii, kde je průměr 13 procent.

Z menší části za tím podle Eurostatu stojí finanční nutnost, která se týká více než osminy Čechů. Pro zhruba stejný počet lidí je přivýdělek finančně atraktivní. V té souvislosti stojí za zmínku, že se od letošního roku upravila pravidla. Doposud se za každý odpracovaný rok starobním důchodcům navyšovala penze, nyní neplatí část sociálního pojištění.

Necelá polovina pracujících českých důchodců podle zjištění Eurostatu pracovala dále proto, že je práce těší nebo si užívají to, že jsou produktivní. Více než osmina pak oceňovala sociální kontakt.

Pokud jde o ty, kteří opustili pracovní trh, hlavním důvodem podle Českého statistického úřadu pro čtyři pětiny z nich bylo to, že už pracovali dost. „Mezi další důvody patřily nemoc, postižení nebo jiné důvody, například propuštění, stresující zaměstnání či nedostatek klientů,“ uvedla Strašilová.