Druhá vlna pandemie: Unie hledá způsob, jak tentokrát předejít chaosu

Evropská komise (EK) plánuje sjednotit přístup států k cestování přes hranice. Podle jejího mluvčího Christiana Wiganda již 7. srpna zaslala členským státům dopis, v němž vyzvala ke sladění přístupu v několika hlediscích. I přesto například Maďarsko na měsíc zcela uzavřelo hranice lidem ze zahraničí.

Státy by podle Bruselu měly zvážit zavedení společných kritérií k určení epidemiologických rizik, jednotného barevného „semaforu“ pro rozlišení rizikových regionů a společného přístupu k lidem navracejícím se z nich.

V průběhu první vlny koronaviru se jednotlivé státy snažily omezit především cestování za účelem turistiky a tato opatření se postupně začala rozvolňovat až od června letošního roku. V některých případech země hranice zavíraly úplně, Česko na několik týdnů i pro své vlastní občany.

Přísná opatření vedla především k dlouhým kolonám na hranicích. S tímto problémem se potýkalo zejména Polsko. Dlouhé kolony strávili také Češi na hranicích s Německem či Rakouskem, kde se situace začala lepšit až v polovině května poté, co policisté na hranicích začali řidiče kontrolovat jen namátkově.

„Opatření na hranicích připravila řadu českých pendlerů o zaměstnání, řadu firem závažně poškodila, přitom přínos v boji s pandemií je velmi diskutabilní,“ uvedl český europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti, v EP frakce Zelených) s tím, že podobný nekoordinovaný přístup vlád členských států lze těžko obhájit.

„České hospodářství je na společném trhu velmi závislé,“ řekl na dotaz Novinek.

Podle poslance EP Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL, v EP frakce Evropské lidové strany) má ochrana zdraví přednost před volným pohybem osob a zboží. Novinkám sdělil, že se vláda mohla více snažit o dohodu alespoň se sousedními státy, nicméně situace kolem března byla obtížná.

Otázkou zůstává, nakolik lze podobnému omezování volného pohybu ze strany jednotlivých států při druhé vlně předejít.

Společným cílem však zůstává, aby Evropská unie byla na druhou vlnu pandemie koronaviru připravenější. EK předložila státům návrh, podle něhož by mohly koordinovat svůj postup při hodnocení rizikových oblastí či zavádění karantény. Vyzval k tomu i předseda europarlamentu David Sassoli, podle nějž je současný režim příliš chaotický.

Europoslanci se přesto shodují, že případná dohoda bude mít charakter doporučení a jednotlivé státy se jím tak nebudou muset řídit.

Ani postoj českých europoslanců není v tomto ohledu jednotný. Členské státy by podle Peksy měly respektovat pokyny Evropské komise ohledně provozu na vnitřních hranicích Evropy a národní zdravotnické orgány více spolupracovat, místo toho, aby si házely klacky pod nohy. K jednotnému přístupu vyzývá i Zdechovský.

Opačného názoru jsou Alexandr Vondra (ODS, v EP frakce Evropští konzervativci a reformisté) i Martina Dlabajová (ANO, v EP frakce Obnova Evropy). „Domnívám se, že úplné zavírání hranic není na místě, ale považuji za správné, aby si to členské státy řídily samy s ohledem na své zkušenosti a doporučení odborníků,“ řekl Novinkám Vondra.

Podle Dlabajové pandemie představuje výjimečnou situaci. „Přesto ale platí, že zodpovědnost za rozhodování ohledně zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví nesou jednotlivé členské státy EU. Na tom se nic nemění,” uvedla.

Koronavirová epidemie ale není jediná situace, kdy se politiky národních vlád dostávají do rozporu s principy volného pohybu zboží a osob. V rámci realizace práva na volný pohyb zboží členové EHS již v červenci 1968 mezi sebou zrušili cla a množstevní omezení dovozu. S tímto principem se ale střetává v některých zemích populární myšlenka takzvané potravinové soběstačnosti.

V Česku se v posledních měsících hovořilo o návrhu, který by rovněž mohl narušit principy společného trhu. Skupina poslanců nejprve přišla s iniciativou, aby se do roku 2027 podíl českých potravin v tuzemských obchodech navýšil na 85 procent.

Následně si jej vzalo pod křídla ministerstvo zemědělství s ministrem Miroslavem Tomanem, které chce povinný podíl českých potravin zapracovat do svého vlastního návrhu. Liberální institut a Hospodářská komora ČR upozornily na rozpor takového návrhu s článkem 34 Smlouvy o fungování EU (Lisabonská smlouva).

Ten totiž říká, že množstevní omezení dovozu, „jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem“, jsou mezi členskými státy zakázána.

„To je jasné, zcela bez debat, že ten návrh je v rozporu se smlouvou. Říkám to já, říká to Evropská komise, řekl to Výbor pro evropské záležitosti české poslanecké sněmovny. Pokud by něco podobného prošlo v jednom členském státě, mohly by to po něm ostatní zopakovat,“ uvedl k tomu Peksa.

„Smlouva by se stala bezcenným cárem papíru a celý společný trh by se rozpadl. To by Českou republiku stálo hodně pracovních míst i peněz,“ zdůraznil Peksa.

Rovněž podle Alexandra Vondry jsou návrhy směřující k povinnému většinovému podílu tuzemských potravin v rozporu s Lisabonskou smlovou. „Ale já obecně nejsem příznivcem tohoto typu protekcionismu a domnívám se, že v případě české vlády se tu navíc mísí politické a byznysové zájmy premiéra a jeho okolí,” dodal.

„Byl bych proti ale i v případě, kdy by tuzemské potraviny nevyráběl a nedistribuoval příslušný holding, a i pokud by to nezakazovala žádná česká ani evropská směrnice,” uzavřel Vondra.

S podobným nápadem již před několika lety narazilo Rumunsko. To si schválilo zákon, který nařizoval velkým maloobchodníkům nakupovat nejméně 51 procent potravin od místních producentů. Kvůli hrozbě soudního řízení u Soudního dvora EU dané ustanovení Bukurešť raději zrušila.