Článek
Kvalitativně horší sortimenty zařazené do třídy III D se někde prodávají už dokonce za méně než 1000 Kč za kubík. Cena prken, hranolů a dalšího řeziva se ale nesnížila, a naopak možná ještě poroste.
Pro smrkovou kulatinu napadenou kůrovcem není odbyt a situace se bude v průběhu roku podle odborníků ještě zhoršovat. Pily nemají kapacity na zpracování dřeva a vývoz toho nezpracovaného se téměř zastavil.
„Ztráta ve zpeněžení mezi zdravým a kůrovcovým dřívím činí u kubíku minimálně 700 korun. Navíc cena dříví na trhu kvůli přebytku nabídky klesá. V letošním roce odhadujeme naše ztráty spojené s kůrovcovou kalamitou na asi 190 miliónů korun,“ potvrdil Právu mluvčí Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Jiří Gračka.
Nekvalitní palivové dříví zlevní
Pokles cen řeziva a dalších výrobků ze dřeva ale nelze očekávat. Poptávka po těchto sortimentech totiž i díky dobré kondici většiny evropských ekonomik neklesá. Kubík nesušených smrkových stavebních prken se tak dnes prodává bez DPH (21 procent) za 4000 až 5000 korun, fošny, hranoly a truhlářské řezivo jsou výrazně dražší.
Vzhledem k omezení úmyslných těžeb u státních lesů lze podle Jana Příhody z Czech Forest think tanku například u listnatého řeziva nebo listnatého palivového dříví očekávat spíše růst cen. Jeho odhady potvrzuje František Novák ze Společenstva dřevozpracujících podniků v ČR: „Kubík kvalitní dubové kulatiny ve druhé jakostní třídě se místy prodává i za 10 tisíc.“
Současná kůrovcová kalamita může mít v budoucnu vliv na nabídku dříví a je možné, že se poté z důvodu nedostatku suroviny začnou zvyšovat i ceny řeziva. „Jedinou komoditou, kde bych snížení ceny očekával, budou nekvalitní jehličnaté sortimenty pro výrobu palivového dříví. Pro obyvatele venkova to může být příležitost předzásobit se,“ potvrdil Právu Příhoda.
Podle něj to bude platit hlavně v případě, že si odběratelé dříví dokážou sami nařezat a naštípat. Do cen štípaného palivového dříví totiž promluví nedostatek pracovníků, snížení jeho cen tak není pravděpodobné.
Lesní hospodářství je téměř výlučně financováno tržbami za prodej dřeva. Proto je pokles cen pro vlastníky lesů velmi citelný a může se stát příčinou problémů s financováním lesních majetků. K problémům s odbytem významně přispěl razantní pokles exportu související mimo jiné s kůrovcovou a větrnou kalamitou v okolních státech. Česko podle Příhody běžně exportovalo více než šest miliónů krychlových metrů dříví, tedy zhruba třetinu těžeb.
Na propadu cen dříví se negativně podepsala také podpora rychlého zpracování větrné kalamity v Rakousku a Německu, kde získali vlastníci dotaci až šest tisíc eur (přes 150 tisíc korun) na hektar, což samozřejmě mělo vliv na ceny dříví i u nás.
Firmám chybějí peníze i lidé
Zásadní vliv poklesu odbytu dřeva spočívá v tom, že je třeba zajistit ochranu lesa. Tedy vytěžit napadené stromy a vytvářet nové skládky a asanovat kůrovcové dříví. To představuje významné vícenáklady pro vlastníky lesů a lesnické firmy, které stejně jako většina dalších subjektů v ČR pociťují i katastrofální nedostatek kvalifikovaného personálu.
Lesníci v ČR bojují s následky sucha a rozvojem kůrovcové kalamity již od roku 2015. „Do této chvíle ale na zvládnutí následků sucha a boj s kůrovcem nezískali od státu významnou finanční podporu,“ uvedl Příhoda.
Současný podíl dotací do lesů z resortu zemědělství činí zhruba tři až pět procent. „Vzhledem k rozsahu současných problémů je zřejmé, že pokud stát tento boj rychle a efektivně nepodpoří, budou škody narůstat, a to nejen v hospodaření vlastníků lesů, ale i v oblasti zadržování vody v krajině,“ konstatoval Příhoda.
Druhová skladba omezí rizika
Jako hlavní priority podpory vidí nyní Příhoda dotace na vytvoření skladovacích ploch, umožnění využívání zemědělských ploch pro přibližování dříví z lesa a zejména podporu asanace kůrovcového dříví jakoukoli cestou.
Namístě je podle něj i podpora lesních školkařů, kteří musejí napěstovat podstatně větší objemy lesních dřevin v ještě pestřejší druhové skladbě než dosud navzdory nepříznivému počasí.
Novela vyhlášky ministerstva zemědělství o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů je podle Příhody krokem správným směrem. Dává totiž vlastníkům lesů větší prostor k vytváření odolnějších lesů a zároveň k výsadbě stanovištně vhodných dřevin odpovídajících specifikům dané lokality.
Lesy v Moravskoslezském kraji z ptačí perspektivy Video: Novinky
„Rozhodně by se neměl z obnovy na vhodných lokalitách vynechávat smrk, ale například ani modřín či vyzkoušené introdukované dřeviny, jako je třeba douglaska,“ vysvětlil Příhoda.
Druhová skladba lesů by měla být co nejpestřejší. Jedině to umožní eliminovat budoucí rizika. Když jeden druh začne chřadnout, nebude to mít zásadní vliv na celkový stav lesa.
„Je nutné si uvědomit, že druhovou skladbu můžeme za standardních podmínek měnit zhruba v tempu jednoho procenta plochy lesů za rok, což odpovídá průměrné roční těžbě,“ uvedl Příhoda. Tímto tempem se už také druhová skladba v českých lesích v posledních 20 letech mění, a proto již dnes činí zastoupení listnáčů při obnově lesa více než 60 procent.
„Zároveň bychom jako společnost neměli rezignovat na produkci dříví jako téměř jediného skutečně obnovitelného materiálu, jehož význam bude ve vyspělé společnosti i v kontextu zaplavování planety plastovými obaly nepochybně stoupat,“ dodal Příhoda.
