Hlavní obsah

Drahota odhání Němce od masných pokrmů. Kvůli cenám si je musí odpírat více lidí

Počet lidí, kteří si nemohou dovolit plnohodnotný masový pokrm alespoň každý druhý den, vzrostl v Německu na více než 11 procent. Fenomén prolíná celou Evropou, nejvíce ohrožené jsou jednočetné domácnosti a rozpadlé rodiny.

Foto: Profimedia.cz

Pult s masnými výrobky v supermarketu. Ilustrační foto

Článek

Nudle s kečupem jako stále častější (a lacinější) alternativa masa. Takový trend prozrazují čísla Evropského statistického úřadu (Eurostatu) i v bohatých zemích západní Evropy včetně Německa.

Na parlamentní půdu v Berlíně nyní toto téma podle Spiegelu přinesla opoziční strana Levice, která se tím snaží prokázat, že vládnoucí trojkoalice zemi špatně spravuje a odnášejí to běžní lidé.

Předseda parlamentní frakce Levice Dietmar Bartsch vyzval vládu k dočasnému zrušení DPH na základní potraviny a k důsledné státní kontrole cen v supermarketech.

Každé šesté dítě si nebude moci dovolit oběd ve školní jídelně, upozorňuje organizace

Věda a školy

Čísla Eurostatu skutečně ukazují, že mírně stoupl počet osob, které si z finančních důvodů nemohou dovolit masový pokrm (nebo jeho vegetariánskou variantu) alespoň jednou za dva dny.

V Německu se tato potravinová nouze týká už 11,4 procenta populace, tedy téměř deseti milionu lidí. Před rokem to bylo o jeden procentní bod méně.

Podrobnější pohled na čísla ukazuje, že nejvíce jsou ohroženy jednočetné domácnosti a rodiny, kde dítě či děti vychovává pouze jeden z rodičů.

Na chvostu zůstávají Rumunsko a Bulharsko

V eurounijním srovnání je podle zmíněného ukazatele nejhorší situace v Rumunsku a Bulharsku, kde si podle Eurostatu masný pokrm nemůže ani obden dovolit téměř čtvrtina populace.

Česko si naopak vede s pouhými 4 procenty velmi dobře a nejmenší obavy, co se potravinové bezpečnosti týká, mohou mít lidé v Irsku, Lucembursku či na Kypru.

V Rumunsku a Bulharsku je na základě čísel Eurostatu také nejvyšší podíl populace ohrožený chudobou, a to přes 40 procent.

Chudoba je definovaná jako disponibilní příjem na hlavu očištěný o sociální dávky ve výši nižší než 60 procent mediánu mezd. V Česku tato cifra odpovídá příjmu asi 21 tisíc korun hrubého a týká se 16 procent obyvatelstva.

Běžně se jako důvod rostoucí potravinové nouze udává vysoká inflace v posledních dvou letech, za kterou zaostává růst příjmů.

Jednoznačná úměra ale mezi těmito dvěma ukazateli není. Například inflace v Česku a na Slovensku je zhruba stejná, potravinová bezpečnost je ale u východních sousedů výrazně nižší.

Inflace v eurozóně v červenci klesla na 5,3 procenta

Ekonomika
Související témata:

Výběr článků

Načítám