Drahoš vede u velkých firem, Zeman u drobných živnostníků

„V našem nedávném šetření, v němž jsme se podnikatelů ptali, koho se chystají volit a jakou charakteristiku by měla příští hlava státu splňovat, vyplynulo, že podnikatelé si na Pražském hradě přejí Jiřího Drahoše nebo Miloše Zemana. Přičemž Drahoš má podporu zejména ve velkých firmách nad 250 zaměstnanců, zatímco Zeman převážně mezi živnostníky a malými podniky do deseti zaměstnanců,” řekl na dotaz Novinek mluvčí hospodářské komory Miroslav Diro.

Podnikatelé avizovali, že věk kandidátů, jejich životospráva, případně zda mají zkušenosti s podnikáním, nebudou zásadním ukazatelem, podle něhož chtějí hlavu státu vybírat. Drtivá většina podnikatelů (69 procent) považuje ale za důležité, aby prezident byl hlavně vzdělaný, sečtělý a měl široký rozhled.  „To oba postupující kandidáti bezezbytku splňují, proto většina podnikatelů pravděpodobně bude s výsledkem prvního kola spokojena,” dodal.

Podnikatelé na současném prezidentovi oceňují jeho přínos v aktivní ekonomické diplomacii s cílem vždy účinně podpořit zájmy českých podnikatelů. Podle šetření očekávají, že hlava státu bude v otevírání nových trhů a vedení podnikatelských misí pokračovat, přejí si to bezmála dvě pětiny dotázaných podnikatelů.

Hospodářská komora nepředpokládá, že by se samotná prezidentská volba promítla do výraznějších změn na akciových trzích či do kurzu koruny. Nebude podle ní mít hospodářské dopady.

Při rozhodování podnikatelů může určitou roli sehrát i postoj kandidátů k přijetí eura. Drahoš podporuje přijetí eura do čtyř let a zdá být vůči zavedení společné měny vstřícnější než plyne z výroků jeho soupeře.

„Opakovaně říkám, že by současná vláda měla zahájit seriózní debatu o přijetí eura. Mandát vlády jsou čtyři roky, i to je realistická doba, aby se euro případně ke konci toho mandátu mohlo přijmout,“ řekl v anketě ohledně možného zavedení eura Novinkám Drahoš.

Podnikatelé jsou ale vůči euru poměrně opatrní. Plné tři čtvrtiny firem přitom podle loňského průzkumu komory nejsou přesvědčeny, že otázka přijetí eura v ČR je natolik aktuální, aby se stanovil pevný budoucí termín pro jeho přijetí.

Odpovědi v anketě komory byly přitom podobné bez ohledu na velikost firmy nebo výši jejího obratu. Jednoznačně pro urychlené stanovení pevného data vstupu do eurozóny byla jen necelá čtvrtina respondentů.

„Pro firmy by mohlo být přijetí eura výhodné, protože by se jim snížily transakční náklady, nemusely by se také zajišťovat proti kurzovým změnám. Ale je tu i druhá strana mince. Společná měna přináší spoluzodpovědnost za všechny další členy eurozóny. Pokud se tedy některá ze zemí dostane do problémů, jako třeba v minulosti Řecko nebo další jihoevropské státy, poneseme určitým dílem finanční zodpovědnost i my. Je otázkou, jak toto dokáží politici obhájit před občany a jaké podmínky budou schopni vyjednat,“ dodal Diro.

„Řecké téma” v minulosti zdůrazňoval i současný prezident Zeman. Opakovaně uvedl, že by ČR měla do eurozóny vstoupit až tehdy, když z ní Řecko vystoupí, aby Češi nemuseli platit dluhy Atén. Na druhou stranu ale poukazuje na příklad Slovenska, kde lidé před přijetím eura vyslovovali obavy a nyní jsou většinově spokojeni. Obavy z přijetí eura obecně označil jako „iracionální“. Na aktuální dotaz Novinek k tématu eura se prezident nevyjádřil.