Článek
Potraviny v Česku v současnosti podléhají 15procentní DPH. Pouze úzká skupina produktů, jako je kojenecká výživa a některé mlýnské výrobky, se daní deseti procenty.
Kolovratník v interpelaci poukazoval mimo jiné na to, že mnoho Čechů jezdí na nákupy do zahraničí, zejména do Polska. Ceny tam byly podle něho nižší už v minulosti, rozdíl se prohloubil potom, co polská vláda snížila DPH u pohonných hmot z 23 na osm procent a zcela ji zrušila u mnoha základních potravin.
„Proč nechcete aspoň krátkodobě snížit i na nulovou hodnotu DPH u základních potravin?“ tázal se Kolovratník.
Stanjura míní, že zavádět krátkodobé daňové změny není dobré. Snížení DPH se podle něho projeví výpadkem státních příjmů, na konečných cenách se ale příliš neprojeví. Zvýšení této daně se v nich podle ministra vždy plně promítne, snížení nikoli. „To je důvod, proč jsem já osobně proti těmto změnám,“ řekl.
Trápí vás vysoké ceny potravin? Jezděte do Polska, radí Fialův poradce Křeček
„Daň z přidané hodnoty nemá být nástrojem sociální politiky,“ zdůraznil ministr financí. Mezi takové nástroje může podle něho patřit daň z příjmu a sociální systém. Stanjura připustil, že dočasné snížení DPH může zastavit zdražování a přispět k poklesu inflace. Když se však sazba daně vrátí na původní úroveň, inflace podle něho opět vzroste. „Dočasnost není řešením,“ dodal.
Několik dalších písemných interpelací ve čtvrtek sněmovní plénum neprojednalo. Mířily na omluvené členy vlády, konkrétně premiéra Petra Fialu a ministryni obrany Janu Černochovou (oba ODS), a debata o nich byla už dříve přerušena do doby jejich přítomnosti. Interpelace Karla Turečka (ANO) o rozpočtu Nákazového fondu propadla kvůli poslancově absenci.