Hlavní obsah

Dotace 25 miliónů dodavateli opencard zůstane, rozhodlo vnitro

Právo, Jakub Svoboda

Pochybná státní dotace ve výši 25 miliónů korun od bývalého ministerstva informatiky (MI) pro společnost Haguess, kvůli které se ministerstvo vnitra krátce před letošními volbami do Sněmovny obrátilo i na protikorupční policii, zřejmě hlavnímu dodavateli multifunkčního systému karet opencard pro Prahu nakonec zůstane.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Ministerstvo ještě za vedení Martina Peciny (ČSSD) nejdříve ve vlastním auditu z května konstatovalo, že Haguess peníze od státu neměl vůbec dostat kvůli řadě závažných pochybení a celý případ předalo policejnímu Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality.

Koncem června, tedy už po volbách do Sněmovny, Pecina nařídil provést doplňující audit odborem finanční kontroly přímo ve firmě Haguess. Ten ale probíhal už po nástupu nového ministra Radka Johna (VV) v červenci a srpnu a závěry předchozí prověrky dotace odmítl s tím, že její poskytnutí i využití firmou Haguess je v pořádku.

„Kontroloři odboru finanční kontroly zjistili, že příjemce veřejné finanční podpory – firma Haguess ,a. s., dodržela projektované parametry, věcné, časové a finanční podmínky rozhodnutí o jejím poskytnutí a že uskutečněné finanční operace jsou průkazně účetně zpracovány,“ sdělil Právu mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.

Výsledky předchozího auditu, který provedl odbor interního auditu ministerstva, se podle něj odkazuje pouze na popis zajištěných dokumentů po bývalém ministerstvu informatiky, bez návrhu dalších doporučení pro vedoucího orgánu veřejné správy.

Dotace měla jít na rozvoj rychlého internetu

Podle závěrů prvního auditu vnitra, které má Právo k dispozici, ale došlo k pochybení jak na straně MI, které dotaci poskytlo a mělo průběžně kontrolovat účelnost jejího využití, tak na straně firmy Haguess.

Ta získala dotaci od úřadu, v jehož čele stála ministryně za US-DEU Dana Bérová, na začátku roku 2006, tedy jen pár měsíců před získáním lukrativní zakázky na opencard od pražského magistrátu.

Účelová dotace byla firmě poskytnuta především na projekt čipové karty, který se však nemohl realizovat bez toho, aniž by o několik měsíců později nebyla pražskou samosprávou vypsána zakázka na opencard.

Haguess navíc získal ve srovnání s dalšími uchazeči vůbec nejvyšší grant v rámci dotačního titulu Vysokorychlostní přístup k internetu, na který šlo asi 200 miliónů korun z výnosů z privatizace Českého Telecomu. „Projekt ale v zásadě s vysokorychlostním internetem neměl nic společného,“ upozornil již dříve Právo odborník na IT, který si nepřál být jmenován.

Větší část projektu zůstala jen na papíře

MI podle prvního auditu nemělo Haguessu dotaci vůbec poskytnout, a to kvůli nedodržení hned několika podmínek. Mezi nesrovnalosti patří třeba i fakt, že žádost firmy o zařazení do výběrového řízení je datována 9. 12. 2006, ačkoli termín pro podání žádosti byl do 9. prosince 2005.

Firma rovněž nedodala některá požadovaná potvrzení a nedodržela podmínky závazné osnovy, podle které měl být projekt realizován. „Ani poskytovatel dotace MI, ani příjemce dotace firma Haguess si neplnily své povinnosti. Při řádném průběhu by akce byla ukončena k 15. 1. 2007,“ píše se ve zprávě auditorů.

Některé části projektu nebyly realizovány dodnes. Systém, na který Haguess dotaci čerpal, měl mimo jiné už v roce 2007 propojit multiaplikační čipové karty Prahy a Liberce. Občané těchto měst měli karty už tehdy využívat k identifikaci v elektronických systémech, k bezpečné komunikaci s lékařem, či k bezhotovostním platbám za služby včetně úhrady jízdného v hromadné dopravě.

MV: první audit nebyl objektivní

Předložená dokumentace k projektu Haguessu byla podle auditorů „neúplná“ a chyběly v ní originály dokumentů. Doložené doklady potom byly i „nepodepsané, nedatované, rozešité, neseřazené a bez časové posloupnosti, údaje v nich byly přeškrtávané a přepisované“.

Od tohoto auditorského zjištění se však současné vedení ministerstva vnitra (MV) distancuje. „Neodráží, na rozdíl od zjištění Odboru finanční kontroly MV, zcela objektivně reálný stav věci, jelikož interní audit nebyl a ze zákona ani nemůže být realizován přímo na místě u příjemce veřejné finanční podpory – firmy Hageuss, a. s.,“ uvedl Řepka.

Jak dodal, podle zákona je interní audit pouze součástí vnitřního kontrolního systému orgánu veřejné správy a nemá tak svěřenou působnost k výkonu mimo ministerstvo.

Řepka se stejně jako ředitel Haguessu Petr Stránský také odvolal na kontrolu Finančního úřadu pro Prahu-západ, který v čerpání státních prostředků firmou též neshledal problémy.

Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, který by měl celou věc nyní z podnětu ministerstva šetřit, se nemůže podle mluvčího Romana Skřepka k ničemu, co se týká kauzy opencard, vyjadřovat, protože dozorující státní zástupce si vyhradil právo na poskytování informací.

Mluvčí dozorujícího Městského státní zastupitelství v Praze Štěpánka Zenklová ale Právu řekla, že její úřad nemá o policejním šetření dotace pro Haguess žádné informace.

Související témata:

Výběr článků

Načítám