Článek
Minutu před úterní půlnocí skončí první fáze projektu, který je kompletně financován ze soukromých zdrojů. Na potřebnou částku pro 122 lidí se složilo téměř 150 tisíc drobných dárců.
Podle plánu se studie zúčastní 1500 lidí, z nichž 122 by mělo obdržet 1200 eur (31 740 korun) měsíčně bez jakýchkoliv podmínek. Částku by měli dostávat od jara 2021 po dobu tří let. Ostatní budou tvořit kontrolní skupinu, s níž se bude vybraná hrstka porovnávat.
V Německu budou testovat základní nepodmíněný příjem
Podle původního plánu mělo na příjem dosáhnout jen 120 lidí, vyšší vybraná částka však umožnila experiment rozšířit. Dárci pak mají možnost posílat další peníze a počet míst v experimentu tím dále navýšit.
Základní nepodmíněný příjem |
---|
Základní nepodmíněný příjem (všeobecný základní příjem, univerzální základní příjem, občanský příjem, zaručený příjem) je navrhovaná vyplácená pravidelná peněžní dávka, kterou by dostávali ve stejné výši všichni občané bez podmínek a ohledu na zásluhy. Potenciálně by mohl nahradit stávající systém sociálního zabezpečení. |
Původním cílem přitom bylo, aby se sešel alespoň jeden milion přihlášek. Tohoto cíle iniciativa, která byla zahájena 18. srpna, dosáhla za tři dny. V úterý hodinu po poledni bylo přihlášeno 2 082 755 dobrovolníků a toto číslo dále rostlo.
Der #Countdown läuft! ⌛️
— Pilotprojekt Grundeinkommen (@BGEpilotprojekt) November 10, 2020
Heute um 23:59 Uhr endet die Bewerbungsphase für das Pilotprojekt #Grundeinkommen.
Schließe jetzt noch schnell deine Bewerbung ab!#WirWollenEsWissenhttps://t.co/x8hu2PFGen
Ve druhé fázi projektu vědci z přijatých přihlášek pečlivě vyberou 20 tisíc lidí, kteří by měli odpovídat rozložení různých skupin a vrstev napříč společnosti. Teprve z nich potom bude náhodně vybráno 1500 lidí, kteří se rozdělí na 122 účastníků experimentu a kontrolní skupinu.
Účastníci obdrží peníze bez jakýchkoliv podmínek. Nebudou vázáni ničím – budou smět si k tomuto příjmu bez omezení vydělávat, zároveň to však nebude jejich povinnost.
Částku badatelé určili podle německé hranice příjmové chudoby. Příjem by tak podle nich měl umožňovat normální existenci i účast na životě společnosti
Jedinou podmínkou účasti na experimentu je, aby bylo účastníkovi alespoň 18 let, měl trvalý pobyt v Německu a vyplnil poměrně podrobný webový dotazník, který obsahuje zásadní sociologická data například o dosaženém vzdělání, počtu dětí, výši čistého příjmu a podobně.
Koronavirus posílil volání po základním nepodmíněném příjmu
Velkou pozornost světových médií si před časem získal experiment s nepodmíněným příjmem ve Finsku. Ten na rozdíl od toho německého organizoval přímo stát. V rámci pilotního programu se tam pokusili změřit dopad takové nepodmíněné dávky na nezaměstnané.
Finové z příjemců dávek v nezaměstnanosti ve věku 25 až 58 let v listopadu 2016 náhodně vybrali 2000 lidí, kterým dva roky vypláceli nepodmíněný příjem ve výši 560 eur (14 700 korun). Vedle toho badatelé pozorovali stejně velkou kontrolní skupinu, která nepodmíněný příjem nedostávala.
Preliminary results of the Finnish #BasicIncome experiment: self-perceived wellbeing improved, during the first year no effects on employment. Press release in 🇬🇧🇩🇪🇫🇷🇷🇺 https://t.co/e3ZPVmiKIT #UBI #Finland #perustulo pic.twitter.com/3eqVKGtYOW
— Kelan tutkimus ja tilastot (@Kelantutkimus) February 8, 2019
Jedna z námitek vůči podobě projektu zněla, že pozorovaná skupina byla příliš malá a že šlo pouze o nezaměstnané. Studie tak nemohla získat žádná data o dopadu nepodmíněného příjmu na celou společnost a různé sociální vrstvy.
První rok skupina pobírající nepodmíněný příjem v průměru odpracovala 49,6 dne, kontrolní skupina 49,3 dne. Jako OSVČ si vydělávalo nebo přivydělávalo 43,7 procenta lidí s nepodmíněným příjmem a 42,85 procenta lidí v kontrolní skupině. Průměrný celoroční příjem z této činnosti měli členové kontrolní skupiny o 21 eur vyšší.