Dominantním dovozcem ropy do ČR je Rusko, od příštího roku se to ale změní

Evropa uvalila na Rusko v reakci za jeho vojenskou invazi na Ukrajině v únoru 2022 řadu sankcí, které se mj. týkají i dovozu ruské ropy. Česká republika si nicméně společně se Slovenskem a Maďarskem vyjednala výjimku pro to, aby mohla ropovodem Družba ruskou ropu dál odebírat.

Toho ČR v loňském roce využila naplno, když podíl ruské ropy na celkovém dovozu činil přibližně 58 procent. To v absolutních číslech představuje 4,3 milionu tun z celkově dovezených 7,4 milionu tun ropy, vychází z dat ČSÚ. Oproti roku 2022 se tak podíl ruské ropy paradoxně ještě o dva procentní body navýšil.

Zatímco i v letošním roce ještě budou ruské dodávky na celkovém dovozu dominantní, tak v příštím roce už se situace podle společnosti Mero, vlastníka a provozovatele české části ropovodu Družba a ropovodu IKL, změní. Stane se tak díky navýšení kapacity italského ropovodu TAL, na který navazuje německý ropovod IKL vedoucí do Česka.

Rozšíření kapacity tohoto ropovodu, známé jako projekt TAL-PLUS, má Česku přinést od roku 2025 zhruba čtyři miliony tun ropy ročně navíc. Díky tomu by se tak definitivně mohlo zbavit závislosti na ruské ropě dodávané přes Družbu.

„Zvýšené dodávky plně pokryjí veškerou tuzemskou spotřebu, která je zhruba 7,1 milionu tun ropy ročně. Ruskou ropu tak už nebudeme potřebovat,“ uvedl v nedávném komentáři pro Hospodářské noviny generální ředitel společnosti Mero Jaroslav Pantůček.

Zůstává otázkou, jaké země a v jakém množství ruské dodávky nahradí. Data z posledních let ukazují, že druhým největším dovozcem ropy v Česku je Ázerbájdžán, jehož podíl loni dosáhl 26,5 procenta, což bylo o 3,3 procentního bodu více než v roce 2022.

Třetím největším dodavatelem je Kazachstán, jenž měl v posledních dvou letech desetinový podíl na celkovém dovozu. Naopak podíl americké ropy klesá. Zatímco ještě v letech 2020 a 2021 činil 12 procent, tak loni už jen dvě procenta.

„Po uvedení nové kapacity ropovodu TAL do provozu v 2025 očekávám, že většinu dodávek převezmou země, které již nyní dodávají do tohoto ropovodu ropu - tedy primárně Ázerbájdžán, Kazachstán, USA, Irák… Ale dohromady je těch zemí přibližně dvacet. Nemyslím tedy, že by dominantní Rusko měl nahradit další dominantní hráč. Bude se jednat o více zemí s nižším podílem a bude záviset na situaci na trhu,“ sdělil Novinkám analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.

Na hospodářskou spolupráci v oblasti dodávek energií s Ázerbájdžánem upozornil v úterý český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ten po jednání se svým ázerbájdžánským protějškem Ceyhunem Bayramovem uvedl, že ázerbájdžánská ropa loni pokryla více než čtvrtinu české spotřeby, přičemž Česko bylo desátým nejvýznamnějším partnerem země pro vývoz ropy. Bayramov zase zmínil možnost větší spolupráce v dodávkách zemního plynu.