Článek
Na otázku Práva, proč ceny elektřiny pro domácnosti nedávno klesaly, Kříž odpověděl: "Zlevnění se týkalo až konečných zákazníků, zatímco teď to jsou velkoobchodní ceny pro distribuční firmy." Nárůst by distribuční firmy promítly do cen konečných odběratelů, tedy i domácností. O maximálních cenách elektřiny pro domácnosti však rozhoduje Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten se ale k případnému zdražení zatím nevyjádřil.
Cena nejprodávanější elektřiny stoupne příští rok podle ČEZ na 813 korun z letošních 753 korun za megawatthodinu. Tato elektřina, takzvaně žlutá, se na celkových prodejích podílí více než 50 procenty. "Žluté pásmo odebíráme v největším množství, je to elektřina, kterou vždy spotřebujeme," uvedl mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec. Podle mluvčího je otázkou, co s cenami udělá ERÚ. "Bude se to týkat zákazníků, kteří elektřinu odebírají stále, to znamená domácností," doplnil Holubec.
Podle mluvčí ERÚ Jarmily Lehnerové není zatím možné vyčíslit definitivní dopad do konečných cen, jelikož nejsou známy ceny za systémové služby, tedy za technické zabezpečení dodávek elektřiny. "Je předčasné k tomu zaujímat jakékoli další stanovisko," uvedla Lehnerová.
Není prý důvod, aby občané platili víc
ČEZ však trvá na tom, že ke zdražení pro domácnosti není žádný důvod. "Na základě zvýšení cen pro rozvodné firmy neexistuje důvod ke zvýšení cen pro domácnosti. Průměrná cena dodávek naší elektřiny totiž v příštím roce nedosáhne cenové úrovně 909 Kč za megawatthodinu, na jejímž základě stanovil regulační úřad ceny pro chráněné zákazníky, tedy i domácnost, pro letošní rok," informoval Právo Kříž.
Podle mluvčího naopak došlo k mírnému snížení cen žluté energie proti předpokladům. "Tato energie byla nabídnuta v maximální ceně 837 Kč za megawatthodinu. Zájem zákazníků umožnil tuto cenu snížit o 24 Kč, tedy na 813 Kč," prohlásil Kříž. Upozornil i na to, že zdražení ČEZ je podstatně nižší než například v sousedním Německu.
"Ceny elektřiny v zahraničí prudce rostou. Například na německé burze se produkt srovnatelný s naší žlutou elektřinou obchoduje pro rok 2004 za cenu o více než 20 % vyšší, než byly letos. ČEZ tedy zdražuje pouze asi čtvrtinově v porovnání s Německem. V roce 2004 tak bude cena pásmové elektřiny v ČR o více než 100 korun za megawatt nižší, než za jakou se prodává v Německu," dodal Kříž.
Ministři o výměně podílů ČEZ a SE
Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban a jeho slovenský protějšek Pavol Rusko nevyloučili po úterním jednání možnost výměny podílů v české energetické společnosti ČEZ za podíl ve Slovenských elektrárnách (SE). Podrobnější informace o případné výměně však nesdělili. Většinový podíl ve Slovenských elektrárnách hodlá slovenská vláda prodat ve výběrovém řízení nejpozději do roku 2006. Do řízení se již dříve přihlásilo osm společností, v červenci do soutěže vstoupil i ČEZ. Případná výměna by se měla týkat státního 16procentního podílu v ČEZ, o jehož prodeji český stát uvažuje.
Urban však uvedl, že ani samotný prodej tohoto podílu není jistý. Neřekl, jakou část Slovenských elektráren by při případné výměně podílů ČEZ získal. Rusko poznamenal, že slovenská vláda chce prodat podíl ve Slovenských elektrárnách pro Slovensko co nejvýhodněji. Na dotaz, kolik vláda může za prodávaný podíl inkasovat, odmítl odpovědět.
Společnost Slovenské elektrárny provozuje tři jaderné, dvě tepelné a 34 vodních elektráren. Všechny akcie elektráren vlastní Fond národního majetku a akcionářská práva vykonává ministerstvo hospodářství. ČEZ se chce účastnit také soutěže o část distribuční sítě v Bulharsku. Tamní vláda zahájení prodeje rozvodných společností plánuje na letošní podzim. Dalšími státy, ve kterých firma uvažuje v budoucnu o aktivitách, jsou Polsko a Maďarsko.