Do Vítkovic má nakročeno ruský ocelářský obr

Mastercroft je kyperskou dceřinou společnosti firmy EvrazHolding, která patří ruskému podnikateli Alexandru Abramovi. V roce 2004 vyprodukovala společnost 13,7 miliónu tun oceli. Skupina se netají tím, že se chce dostat na trhy Evropské unie, snaží se proto o nabídky, kterým nemůže nikdo konkurovat. Ohlíží se například po firmách v Polsku.

O Vítkovice Steel se ve druhém kole soutěže ucházelo pět firem, komise dvě obálky neotevřela, ze zbývajících nabídl nejvíce právě Mastercroft. Vláda soutěž vyhlásila na podzim, definitivně chce o vítězi rozhodnout v několika týdnech.

Pokud se vláda nakonec rozhodne prodat Vítkovice Mastrecroftu, mohlo by to v důsledku znamenat pohromu pro jiné firmy v regionu. Především pro bývalou Novou huť, nyní Mittal Steel Ostrava. Ta je nyní klíčovým dodavatelem suroviny pro vítkovickou firmu. Je však možné, že ruská firma, která je v tomto směru soběstačná, bude suroviny dodávat i pro Vítkovice a Mittal, pro nějž jsou Vítkovice hlavním zákazníkem, ztratí klíčového odběratele.

Mittal Steel si vládu znepřátelil v posledních měsících hned dvakrát. Právě kvůli cenám za dodávky železa se s Vítkovicemi soudí, obě firmy po sobě požadují přeplatky či nedoplatky. Vítkovice tvrdí, že ceny, za něž Mittal železo prodává jsou vysoké.

Mittal tvrdí, že nikoliv, za pravdu mu dal i antimonopolní úřad, který prohlásil, že cena jsou tržní. Kvůli tomuto soudu se Mittal nemohl soutěže o Vítkovice účastnit a obrátil se na Evropskou komisi. Vláda totiž stanovila podmínku, že firmu nesmí získat žádná společnost, která buď sama, nebo některá její část vede soudní spor přímo s Vítkovicemi, jejich majitelem Osinkem nebo státem. Pokud EK uzná, že byl Mittal ze soutěže vyřazen neprávem, soutěž zřejmě bude zrušena.

V dubnu navíc Mittal hrozil, že přestane Vítkovicím železo dodávat, protože firmy nebyly schopny se dohodnout na smlouvě, Vítkovice nabídky Mittalu stále odmítaly. Předsedou nynější privatizační komise je náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina, který se právě v tomto sporu stavěl na stranu Vítkovic.

Podle něj Mittal zvyšuje ceny skokově, což je v jeho pozici dominantního dodavatele neférové. Firma argumentovala tím, že jen reaguje na rostoucí ceny hutních surovin ve světě a nehodlá výrobu Vítkovic podporovat tím, že ceny nebude zvyšovat o odpovídající částku. Během roku se ceny tuny železa zvedla o polovinu, ze čtyř tisíc korun na více než osm tisíc korun.

Podmínka, že firma, která Vítkovice koupí, nesmí s Osinkem, Vítkovicemi nebo státem vést soudní spor, ani nesmí takovou společnost ovládat, se stala osudnou i skupině Penta. Ta podle svých zdůvodnění při rozsáhlém portfoliu své činnosti nemůže zaručit, že se v budoucnu ona nebo některá z mnoha částí nedostane do "zakázaného" soudního sporu. Chtěla proto smlouvu změnit, protože by hrozilo, že pokud by podmínky porušila, platila by půlmiliardovou pokutu.

Ačkoliv nabídla neuvěřitelných devět miliard korun, komise ji ze soutěže vyřadila. Stejně jako společnost Zdenka Bakaly Charles Capital. Ten nabízel za Vítkovice kolem pěti miliard korun.