Do penze se bude odcházet později, zní z koalice

Před volbami do Sněmovny nynější vládní strany růst hranice pro odchod do penze odmítaly nebo se k tomu nechtěly vyjadřovat.

Teď ale obracejí a odkazují se i na doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV), jež navrhla řadu opatření k ozdravování veřejných financí.

„Navýšení hranice věku odchodu do důchodu je jedním z doporučení NERV. V tuto chvíli veškeré návrhy a další možnosti úspor projednáváme v rámci skupiny ekonomických odborníků vládní koalice a závěry budou v brzké době představeny.

Pro mě osobně je posun důchodového věku jedním z opatření, jež je třeba přijmout v rámci důchodové reformy,“ sdělil Právu poslanec Jiří Havránek (ODS) a člen sněmovního rozpočtového výboru.

„Věřím, že je všem zúčastněným jasné, že abychom si poradili s deficitem důchodového pojištění, budeme muset přijít i s dalšími kroky,“ dodal.

Podle mluvčího TOP 09 Jana Kocourka jsou probíhající debaty o důchodové reformě a o udržitelnosti veřejných financí „spojené nádoby“.

„Reforma systému starobních důchodů je klíčovým prvkem dlouhodobě udržitelných veřejných financí. Pokud by v rámci této debaty padlo rozhodnutí o zvyšování věku odchodu do důchodu, je podle našeho poslance Miloše Nového nutné, aby zvyšování věku odchodu do důchodu šlo ruku v ruce s prodlužováním doby dožití, jak to funguje v některých jiných evropských zemích,“ řekl Kocourek.

Zároveň je podle něj vhodné uvažovat o zkracování odchodu do důchodu u těch lidí, kteří pracují nepřetržitě velmi dlouho, například od svých 18 let.

„Pro udržitelnost průběžného důchodového systému je třeba důchodový věk postupně zvyšovat, zejména proto, aby odvody sociálního pojištění pro budoucí ekonomicky aktivní generaci nebyly přespříliš velké,“ sdělil už dříve Právu poslanec STAN Viktor Vojtko.

Někteří experti z akademické sféry ale mají k posouvání hranice důchodového věku výhrady. „Lidé sice žijí déle, ale délka života ve zdraví se neprodlužuje. Je spíše nutno pracovníky k pozdějšímu odchodu do důchodu motivovat,“ řekl Právu profesor sociální politiky z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Vojtěch Krebs.

Podle něj by se mohl i zvýšit počet invalidních důchodů a předčasných důchodů. „Pokud se zhorší situace na trhu práce, budou starší pracovníci obtížně hledat zapojení. Charakter práce v ČR je typický velkým počtem těžce manuálně pracujících, kteří by museli být rekvalifikováni,“ míní expert.

„Věk odchodu do důchodu je parametr, který si každý umí představit, je tedy pro zaměstnance strašně důležitý a citlivost na jeho zvyšováni je značná, viz bouře ve Francii, která chce zvýšit důchodový věk na 64 let,“ upozornil dále Krebs.

Podle bývalého předsedy důchodové komise, profesora veřejné a sociální politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Martina Potůčka, je nutné nejprve ustavit solidní institucionální bázi důchodové reformy.

„Teprve pak nalezneme i dobrou odpověď na nikoliv nejdůležitější a rozhodně ne jedinou otázku, totiž zda, popřípadě o kolik a jak rychle zvyšovat věk odchodu do důchodu. Jinak se z neefektivního a drahého příštipkaření na úkor elementární jistoty našich občanů o budoucnosti jejich penzí nevyhrabeme,“ zdůraznil.