Do osmi let zanikne 300 tisíc pracovních míst, řekl Jurečka

„Dnes máme poměrně přesně změřeno na základě dat od firem a i zkušeností ze zahraničí, že v příštích sedmi až osmi letech 300 tisíc pozic, tak jak je známe dnes, zanikne. A u jednoho milionu pracovních pozic dojde k výrazné změně charakteru činnosti a bude to především důsledek digitalizace, kde ty pozice budou vyžadovat digitální kompetence těch lidí,“ prohlásil při návštěvě Karlovarského kraje Jurečka.

Do roku a půl chce jeho resort proškolit až 130 tisíc lidí, kteří by měli zvýšit své kompetence v oblasti digitálních technologií. Ministerstvo i úřad práce chtějí investovat do lidského kapitálu a podpořit rekvalifikace a digitální vzdělávání. Vyčlenilo se na to pět miliard korun.

Ekonomové krok kvitují. Kroky k většímu otevření trhu a jeho větší flexibilitě poradní Národní ekonomická rada vlády už dříve navrhla. „Digitalizace není strašák, naopak to uvolňuje pracovní sílu, která dělá věci zbytečně náročné na práci. Přežili jsme internet, televize, auta a jen se mění struktura ekonomiky. Neznamená to, že lidé práci nemají,“ vysvětlil Novinkám ekonom a člen NERV Dominik Stroukal.

Zdůraznil, že Česko má historicky jednu z nejnižších nezaměstnaností, tudíž neplatí, že by lidé přicházeli o práci kvůli technologiím.

Vývoji se lidé umí přizpůsobit, což opakovaně dokázali. Urputné odmítání digitalizace, nikoliv jen na trhu práce, ale i ve státní správě nebo ve školství, může podle něj naopak znamenat postupné zpomalování ekonomického růstu.

„Jsou to drobnosti. Každá z nich neudělá revoluci, ale dohromady by dokázaly udělat malé procento ročně, což pro naše děti může znamenat hodně,“ podotkl ekonom.

Těžko podle něj odhadovat, na které profese dolehne digitalizace nejrychleji a s větší intenzitou.

Dlouhodobě se podle Stroukala nedaří lidi rekvalifikovat. „Dlouhodobé statistiky z úřadu práce ukazují, že jde o nízké počty. Dělají spoustu dobré práce, ale v tomto se to nedaří,“ uvedl.

Zájem o digitální vzdělávací kurzy dotované ministerstvem práce projevilo dosud 18,5 tisíce lidí, zejména ženy. Dokončilo je 13 379 osob. Vedle úřadu práce zajišťují kurzy i neziskové organizace nebo firmy. Část lidí se vzdělává jinde než přes pracovní úřad.

Malý zájem o rekvalifikace podle ekonoma souvisí s věkem, ale i s tím, že na to společnost nebyla zvyklá a úřady práce neměly tolik peněz na zprostředkování pestré nabídky kurzů.

„Doba byla pomalejší, dnes je rychlejší. Když jde dnes člověk na trh práce, tak počítá s tím, že vystřídá několik zaměstnání. To dřív nebylo. Do budoucna to ale vidím optimisticky,“ přiblížil.

Například na Karlovarsku se k rekvalifikaci přihlásilo letos na šest set zájemců, meziročně dvojnásobek. Vedení kraje bojuje s tím, že je v regionu větší podíl obyvatel, kteří jsou digitálně vyloučení, což jim komplikuje snahy o uplatnění na trhu práce.