Do důchodu se bude chodit později a penze porostou méně

Vedle toho chce kabinet nastavit postupné zvyšování věku odchodu do starobní penze. Současně se znevýhodní předčasné odchody do důchodu. Úprava státního příspěvku pak má lidi motivovat k tomu, aby si více spořili na stáří v penzijních fondech.

Změn v důchodovém systému má být podle televize CNN Prima News minimálně jedenáct. Jednou z nejvýznamnějších je změna propočtu u jednotlivých pásem mezi takzvanými redukčními hranicemi, což podle televize ve výsledku bude znamenat pokles nově přiznávaných penzí o stovky až tisíce korun proti současnosti.

Postihnout by to nemělo zřejmě jen lidi s nejnižšími příjmy. Vše ale bude jasné až poté, co ministerstvo práce a sociálních věcí ve čtvrtek zveřejní všechny parametry.

„Reálně jde o to, že se seniorům s postupným náběhem sníží penze o stokoruny. Základní procentní výměra důchodů, která se počítá od průměrné mzdy, se nezmění a zůstane na deseti procentech. Změna nastane u zásluhové složky, která vychází z toho, že se nyní do 44 procent průměrné mzdy osobní vyměřovací základ započítává plně. Nově by se asi nezapočítával plně a tím by došlo i ke snížení koeficientu pro další redukční hranice,“ řekl Primě zdroj z jednání.

Ke změně by podle televize mělo dojít už od roku 2026.

„Jde jenom o technický způsob, jak nové důchody snížit. Spíš bych čekal, že po provedených změnách v redukčních hranicích budou důchody méně zásluhové,“ podotkl k tomu pro Právo důchodový poradce Martin Kohoutek.

Vláda už taky schválila znevýhodnění předčasných důchodů a snížení budoucích valorizací. Při těch řádných lednových se budou nově penze zvedat stále o inflaci, ale k tomu jen o třetinu namísto nynější poloviny růstu reálných mezd.

„Konkrétní parametry důchodové reformy, včetně důsledků jednotlivých opatření, budou prezentovány ve čtvrtek,“ sdělila včera Právu bez dalšího mluvčí ministerstva Eva Davidová.

„Nic reformního v návrzích, které byly prezentovány v médiích, bohužel nevidím, spíš se to jeví jako parametrické změny, které by se daly shrnout tak, že do důchodu se bude chodit později a důchody budou nižší,“ uvedl Kohoutek.

Jak Prima upozornila, tím, že dojde k úpravám mezi redukčními hranicemi, sníží se takzvaný náhradový poměr neboli poměr mezi průměrnou hrubou mzdou a výší důchodu, který se dnes šplhá k padesáti procentům.

„Padesátníkům a mladším klesne na zhruba 35 procent a průměrný důchod se sníží třeba o dva tisíce korun. Záměr je takový, že zbytek by si lidé měli ideálně vykompenzovat třetím pilířem,“ řekl televizi zdroj z jednání. Problém je ovšem ten, že výnosy penzijních fondů jsou až na výjimky historicky velmi nízké.

„Stávající generace pracujících platí důchody, které vyrostly k padesáti procentům náhradového poměru. A pro ně se plánuje náhradový poměr třicet pět procent. Nepřijde mi to fér,“ konstatoval Kohoutek.

Dalším opatřením má být zkrácení potřebné pojistné doby pro odchod do řádného důchodu z 35 na 25 let. Pro možnost předčasného důchodu se má naopak prodloužit na 40 let.

Jak už Právo informovalo, zavést se má i dobrovolný společný vyměřovací základ manželů pro výpočet penze. V důsledku by ji tak měli stejně vysokou. Má to pomoci zvýšit starobní důchod ženám, které ho mají i po letošním zavedení výchovného v průměru nadále výrazně nižší než muži. Povinně by se to mělo řešit v případě rozvodu.

Podle Primy dojde také k zavedení fiktivního vyměřovacího základu. Televize uvedla, že v době, kdy je rodič na mateřské nebo rodičovské – tedy v tzv. vyloučené době a nepracuje –, se mu bude započítávat vyšší odvedená hodnota na sociálním pojištění. Konkrétně tedy nikoliv z jeho nižšího individuálního příjmu, nýbrž z průměrné mzdy.

Podle televize však v souvislosti s tím část vládních stran navrhuje zrušit takzvané výchovné, které platí od letoška a znamená 500 korun navíc pro jednoho z rodičů za každé vychované dítě.

Proti úpravě výchovného se ale staví lidovci, kteří ho pomohli v minulém volebním období prosadit. Podle části koalice jde o dvě opatření zvýhodňující totéž, upozornila televize.

Významnou změnou má být i to, že pracující senioři nebudou muset platit sociální pojištění. Vláda je tak chce déle udržet v práci. Zároveň se chystá zvýšit velmi nízké odvody OSVČ na důchodové pojištění. O kolik, to zatím není známo.

Citlivou otázkou je budoucí posouvání věku odchodu do důchodu. Ministerstvo práce a sociálních věcí má změnit přepočet a každý rok, nikoliv po pěti letech jako nyní, se bude vyhodnocovat, jak se věk odchodu do důchodu posune. Kdy půjde do důchodu a jak to pro jeho ročník vychází, by se měl přitom každý dozvědět v padesáti letech.

Délka průměrného důchodu má být stanovena na 21,5 roku podle průměrné délky dožití.

„S ohledem na demografický vývoj je ale zřejmé, že se pro současné třicátníky vyšplhá ke zmiňovaným 67 nebo 68 letům,“ podotkla CNN Prima News.

Poslední známou změnou je úprava státních příspěvků na důchodové spoření. Finance navrhly zvýšení dolní hranice úložky, od které se poskytuje státní příspěvek, ze současných 300 na 500 Kč a také zvednutí horní hranice úložky, nad kterou státní příspěvek již dále neroste, z tisícikoruny na 1700 Kč. Týkat se to má i stávajících smluv.