Do důchodu po 65? Zdraví to neumožní, varuje ministerstvo zdravotnictví

Reforma mimo jiné počítá s tím, že se důchodový věk v budoucnu nestanoví pevně, ale bude se řídit dobou dožití. Nezastaví se tak na hranici 65 let, která by pro většinu lidí měla nastat v roce 2035, ale postupně poroste daleko výše, bez omezení. Například lidé narození po roce 1981 by mohli podle podkladů k reformě odcházet do penze až po 67. roku života.

„Nelze neustále prodlužovat věk odchodu do starobního důchodu, neboť populace ve věku nad 65 let není v takovém zdravotním stavu, aby byla schopna podat potřebný pracovní výkon i v dalších letech,“ kritizovalo to v připomínkovém řízení ministerstvo zdravotnictví.

Shodlo se tak v tomto směru s odbory, které reformu tvrdě kritizují. Vadí jim to, že nejsou v souvislosti s navyšováním důchodového věku vyřešeny předčasné penze pro namáhavé profese a nejsou k tomu dostatečné analýzy.

„Pokud by mělo být takové opatření navrženo, mělo by jeho součástí být i zdůvodnění, proč má mít Česko jako nejprůmyslovější země v EU s jednou z nejhorších zdravotních kondicí obyvatelstva patřit mezi šest zemí EU s nejpřísnější hranicí věku odchodu do důchodu,“ uvedly odbory.

Právě nadějí dožití ve zdraví jako klíčovým faktorem pro stanovení důchodového věku operují opozice a kritici reformy. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) důchodovou reformu odůvodňuje snahou stabilizovat deficity penzijního systému. „Návrh obsahuje takové změny, abychom dokázali zajistit důstojné důchody pro současné důchodce, ale i jejich děti a vnoučata,“ řekl při jejím představení.

Navýšení důchodového věku ale dělá těžkou hlavu i Úřadu pro zahraniční styky a informace, což je civilní rozvědka. U ní by totiž měl služební poměr ze zákona končit v 65 letech. „V budoucnu by tak mohla nastat situace, kdy příslušníkovi skončí služební poměr, aniž by měl nárok na výsluhový příspěvek, avšak nevznikne mu ještě nárok na starobní důchod,“ uvedl.

Český statistický úřad pak v připomínkovém kritizoval způsob, jakým chce ministerstvo práce věk pro odchod do důchodu vypočítávat. „Návrh fixuje metodiku výpočtu na postup z roku 2015. V dlouhodobém časovém horizontu nutně dochází k dílčím úpravám metodiky. Tento postup by nutně vedl k situaci, kdy by byly používány dvě rozdílné naděje dožití: aktuálně publikovaná jako referenční hodnota v demografické statistice a druhá – se starší metodikou – pro účely navrhovaného zákona,“ protestovali statistici.

Ministerstvo vnitra pak požaduje zařadit mezi profese, které budou mít nárok na předčasnou penzi bez krácení, i obecní a městské strážníky. „Principem činnosti obecních policií je pochůzková činnost, a to bez ohledu na roční období, denní nebo noční dobu, klimatické podmínky apod. S tím se pojí i skutečnost, že strážníci musí plnit své povinnosti zejména v místech, která jsou z pohledu bezpečnosti problematická a riziková,“ odůvodnilo svůj požadavek vnitro.