Do Dlouhých strání nateče přes 800 milionů korun

Hlavním cílem je zajistit i do budoucna spolehlivý provoz elektrárny, která je pro českou energetiku stále významnější. Kromě vykrývání ranních a večerních energetických špiček se nyní Dlouhé stráně mnohem častěji využívají jako akumulátor energie, který slouží k zajištění rovnováhy v přenosové soustavě v souvislosti s rostoucí výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů.

„Význam Dlouhých strání pro českou energetickou soustavu rok od roku roste, proto dlouhodobě investujeme do zvýšení spolehlivosti provozu a bezpečnosti elektrárny. Dokončili jsme důležitou modernizaci soustrojí TG2 a letos nás čeká modernizace druhé poloviny elektrárny, soustrojí TG1. V souhrnu to bude znamenat investici za více než 800 milionů korun,“ vysvětlil člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ Jan Kalina. Doplnil, že po roce 2030 má ČEZ v plánu další, ještě významnější investice.

Loni se zaměřil na soustrojí TG2. „Proběhla výměna statorového vinutí a vystředění celého soustrojí, upgrade hardwaru řídícího systému, modernizace buzení, oprava hydromotorů a nové vnitřní nátěry přivaděčů vody z horní nádrže do turbíny. Podobný plán je letos připraven pro opravu soustrojí TG1, která bude probíhat od března až do listopadu,“ konstatoval ředitel vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.

Zároveň se chystá i několik dalších oprav a drobnějších investic v celém areálu elektrárny. V plánu je kompletní modernizace kamerového a zabezpečovacího systému, pokročilejší technologie umožní i detekci obličejů. „Počítáme také s rekonstrukcí nátěru na vnitřních stěnách horní nádrže, jehož cílem je zvýšit UV ochranu asfaltového pláště, i s obnovou stanic měřících výšku vodního toku v Desné, které spláchly povodně,“ upřesňuje šéf elektrárny Ludvík Štrobl.

Právě povodně v září loňského roku potvrdily, že Dlouhé stráně neslouží jen jako akumulátor energie, ale také vody. Před nimi elektrárna uvolnila prostor v dolní nádrži a tři dny pak mohla zadržovat vodu přitékající z Divoké Desné a okolních kopců, což výrazně pomohlo mnoha obcím pod elektrárnou od Loučné nad Desnou až po Šumperk.