Hlavní obsah

Do deseti let bude každý desátý byt obecní, plánuje Kulhánek

13:56
13:56

Poslechněte si tento článek

Bydlení patří v Česku k nejméně dostupným v Evropě a dále zdražuje. Podle představ ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (za STAN) by měly domácnosti najít útočiště v bytech pronajímaných obcemi. Chce po nich, aby výrazně rozšířily svůj stávající fond a byty nabízely lidem za zvýhodněné nájemné. První projekty mají začít vznikat už letos.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN)

Článek

Dostupnost bydlení se zřejmě stane jedním z hlavních témat předvolební kampaně. Bude to zásadní téma i pro hnutí STAN?

Bydlení se věnujeme dlouhodobě a jsem rád, že to jako prioritu berou i naši koaliční partneři a celá vláda. Je to téma, které obrovsky rezonuje. Jde o klíčovou potřebu lidí mít bydlení odpovídající jejich životní situaci.

Nevšimli si toho ale politici pozdě? Problém je tu přece několik let a až nyní vidíme snahu ho intenzivněji řešit.

Samozřejmě bychom byli všichni šťastnější, kdyby se programy podařilo spustit o rok nebo o dva dříve. Nedokážu dohlédnout do historie a složitosti přípravy. Můžu hodnotit stávající stav. Je dobře, že minimálně v posledním roce na kroky směrem k větší dostupnosti bydlení došlo.

Jednou z hlavních složek podpory jsou dotace a zvýhodněné úvěry. Jaký je o ně mezi obcemi zájem?

Větší, než jsme předpokládali. Program, který Státní fond pro podporu investic spustil v říjnu, velmi rychle ukázal, že zájem ze strany obcí, ale i soukromých investorů je opravdu enormní. Sešlo se nám zhruba 150 žádostí za osm miliard korun. To je asi čtyřicetinásobný zájem v porovnání s dřívějším obdobným programem vypsaným za minulé vlády.

Myslím si, že je to dané zejména připraveností obcí, jejich celkovou znalostí toho, jak bytové projekty chystat. A zároveň i asistencí, kterou jim poskytují naše regionální centra na podporu investic.

Kdy by mohly začít vznikat první byty financované tímto programem?

Už nyní na jaře se začínají stavět první z nich. Vždy záleží na rozsahu toho projektu, jak dlouho trvá jej realizovat. Myslím si, že první dokončené byty bychom mohli vidět během příštího roku.

Zmíněných osm miliard je o miliardu více než částka, kterou máte na program přislíbenou. Jak to budete řešit?

Máme program, který je notifikovaný ze strany Evropské komise do roku 2030, a ten má celkovou alokaci 12 miliard korun. To znamená, že tam je ještě možnost peníze doplňovat, což je i naším cílem. Zároveň řešíme návazné financování.

Evropská komise jednoznačně deklarovala, že otázka bydlení je jednou z jejích priorit a budou hledat nástroje, jakým způsobem jej podporovat. Minulý měsíc jsem o tom jednal s eurokomisařem Danem Jörgensenem, který má bydlení na starosti.

Současné peníze máte přislíbené s tím, že je budete od ministerstva financí dostávat postupně podle toho, jak budou potřeba na jednotlivé projekty. Už víte, kolik byste měli získat v letošním roce?

Letos by to měly být zhruba dvě a půl miliardy korun, které budou reálně třeba.

Chcete, aby v budoucnu byl každý desátý byt obecní. Dnes obcím patří 3,5 procenta všech bytů, tedy ke splnění cíle je docela daleko. Dokdy byste hranice chtěl dosáhnout?

Můj osobní odhad je, že je to otázka dekády. I zmíněných deset procent ale bude stále hluboko pod hranicí před privatizací obecního bytového fondu, kdy jsme byli někde na 35 procentech obecních bytů, s těmi státními na 40 procentech.

Nebylo by namístě podporu poskytovat cíleněji do jednotlivých lokalit, aby nehrozilo, že byty budou vznikat v obcích, kam se lidé nechtějí stěhovat?

Podporu cílíme. Sledujeme, kde se nám v rámci Česka rozprostírají jednotlivé žádosti, a ten rozptyl je opravdu dobrý. Jde napříč kraji i velikostmi samospráv. Zatím se neobávám, že by podpora šla do míst, která pro lidi nebudou atraktivní. Máme zpětnou vazbu od obcí, které bytové projekty připravují. Poptávka v nich je daleko vyšší než nabídka budoucích bytů.

Ale zabýváme se intenzivně i sběrem dat o tom, jak jsou na tom jednotlivé oblasti. Tomu můžeme v průběhu let uzpůsobovat i jednotlivé nástroje.

K tomu ale potřebujete změnu zákona, kterou už do voleb neprosadíte. Výsledkem oněch pracovních skupin tedy bude to, že necháte příští vládě materiál, se kterým bude moci pracovat?

Ano. Vzhledem k tomu, že otázka bydlení zaznívá napříč politickým spektrem, tak vnímám, že to do značné míry není politické téma. Alespoň ve vztahu k tomu, jakým způsobem využít platné nástroje.

Petr Kulhánek

Čtyřiapadesátiletý politik vede ministerstvo pro místní rozvoj od loňského října.

Do politiky vstoupil na komunální úrovni v roce 2006, o čtyři roky později se stal primátorem Karlových Varů.

V krajských volbách 2012 byl zvolen do zastupitelstva Karlovarského kraje, od prosince 2020 zastával pozici hejtmana.

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze.

Krokem, který měl pomoci zajistit lidem dostupnější bydlení, je poslanci již schválený zákon o podpoře bydlení. Jak jste spokojený s jeho současnou podobou?

Jsem spokojený, že ten zákon vznikl. Byl to dvacetiletý dluh, za který Česko kritizovaly i evropské instituce, protože jsme bytovou nouzi systémově neřešili.

Samozřejmě se setkáte i s názory, že výsledný stav zákona není ideální ve vztahu k tomu původnímu návrhu. Já říkám, že máme normu, což je nejdůležitější. Máme nějaký stavební kámen, který bude pozvolna najíždět do své funkce. A v momentě, kdy budeme vyhodnocovat jeho fungování, můžeme jednotlivé nástroje uzpůsobovat tak, aby byl efekt ještě lepší.

Rozuměl jsem ale argumentu koaličních partnerů, abychom nedělali normu, která je poměrně hodně finančně náročná, a abychom dokázali vyvážit přínosy tohoto zákona ve vztahu k nákladům, které jsou k tomu potřeba.

Slíbil jste zvýšit koeficient, podle něhož se stanoví nárok na podporovaný obecní byt. Teď platí pro ty, jimž zbude po odečtení nákladů na bydlení 1,43násobek životního minima. Stihne ještě vláda vámi slibované navýšení na 1,6násobek?

Jednoznačně. Předpoklad je, že ve Sbírce zákonů vyjde norma někdy v průběhu prázdnin. Už nyní běží příprava nařízení vlády, na jehož základě se bude v září navýšení koeficientu schvalovat.

Pro koho ten zákon po všech změnách bude nakonec určený?

Pro nás je zásadní cílová skupina lidí v bytové nouzi, kterých je podle odhadu 150 až 160 tisíc. Tito lidé by se díky podpůrným bytovým opatřením měli z bytové nouze dostat. Do systému by se měly každý rok vždy přidávat tři tisíce bytů - dva tisíce soukromých a tisíc obecních.

Nicméně zákon není jen o tom, že poskytujeme byty. Je tu i druhá a výrazně širší cílová skupina. To jsou lidé, kteří se mohou ocitnout v bytové nouzi nebo jsou někde na hraně. Na ně zákon pamatuje řadou dalších opatření jako prevence, konzultace, asistence. A tento okruh lidí je někde na úrovni jednoho milionu.

Opozice vám vyčítala, že snížením prahu pro přidělování podporovaných bytů způsobíte, že v nich budou bydlet lidé, kteří nepracují, a vzniknou tak sociální konflikty. Jak chcete předcházet tomu, aby se to nedělo?

Myslím si, že praktickou stránku ukáže čas. V každém případě nízkopříjmové domácnosti zdaleka nemusejí být problémové. Takové rovnítko neexistuje.

Zároveň má zákon v sobě regulaci, kdy by nemělo hrozit zhoršení sociálního klimatu. Jednak nemůže vznikat koncentrace těchto bytů v rámci jedné lokality. Lidé v těchto bytech zároveň musejí dodržovat pravidla. Když se zavážou k bytovému podpůrnému opatření, akceptují tím, že se budou chovat tak, aby byt neničili a nerušili okolí.

V momentě, kdy poruší své povinnosti a závazky, mohou o ten byt zase přijít. Zároveň je tam povinná asistence, kde kontaktní místa pro bydlení a jejich pracovníci kontrolují, jak bydlení probíhá.

Bude to ale fungovat, když vidíme, jak je dnes složité i v soukromých bytech vystěhovávat neplatiče nebo problémové nájemníky?

Doprovodný zákon zavádí do občanského soudního řádu novinku – takzvaný rozkaz k vyklizení. Jedná se o způsob, jak urychlit vyklizení bytu u nájemců, kteří dostali oprávněnou výpověď nebo jim doba nájmu uplynula a oni byt neopustili. Domnívám se, že by to mohlo pomoci.

Zároveň ale nejdeme se zákonem do neznáma. Je postavený na datech ze zhruba 70 pilotních projektů, které fungují obdobně. A tato praxe nám neříká, že se automaticky dostaneme do problémů. Pokud budeme využívat nástroje zákona, které jsou v něm zakotvené, neobávám se, že budou vznikat ohniska zhoršeného sociálního klimatu.

Dostupnost bydlení by mohl ovlivnit i chystaný zákon, pro nějž se vžilo označení eTurista. Obcím měl umožnit výrazně omezit krátkodobé pronájmy přes služby jako Airbnb, nakonec to ale součástí zákona zřejmě nebude. Podpoříte toto vyřazení?

Osobně si myslím, že to není správné rozhodnutí. Na druhou stranu, beru eTuristu především jako transpozici evropského nařízení k registraci ubytovacích zařízení. A chápu, že pro omezení krátkodobých pronájmů nyní není většinová shoda v koalici. Takže zákon s největší pravděpodobností bude bez této možnosti.

To ale neznamená, že bude vyprázdněný. Díky registraci bude možné nasvítit šedou zónu, v níž se dnes mnozí, kteří poskytují krátkodobé ubytování, pohybují.

Není to ale zase v rozporu s politiky deklarovanou snahou podpořit dostupnost bydlení?

Samozřejmě že regulace by byla ještě větším pomocníkem v těch sídlech, kde je turistický ruch extrémní. Tedy v Praze, Českém Krumlově nebo v Karlových Varech. Ale pořád jsou to jednotky lokalit, které by tu pravomoc využily.

Kvůli samotnému systému eTurista vás kritizuje ombudsman i neziskové organizace. Jak zajistíte, aby osobní údaje, které budou hosté poskytovat, nebyly zneužity?

V rámci projednání tohoto zákona byl načten pozměňovací návrh, na kterém jsem ve shodě s koalicí. Ten zajistí, že se nebudou sbírat osobní data. Bude tam opravdu jen rok narození, obec, odkud hosté přijeli, ale už ne přesná adresa. A nebude tam ani jméno.

To znamená, že systém se opravdu stane ze své podstaty anonymním. Rozhodně nebude možné dohledávat, kdo s kým a jak spal na pokoji.

V jaké fázi je teď náprava pokažené digitalizace stavebního řízení?

Dokončili jsme napojení stavebních úřadů na technologický bypass. To znamená, že stavební úřady mohou pracovat v těch samých agendových systémech, ve kterých pracovaly před 1. červencem loňského roku. Zpětná vazba je pozitivní, protože stavební úřady konstatují, že se jim práce zpřehlednila, zjednodušila a zrychlila. Ještě napojujeme některé úřady, které pracovaly s jiným agendovým systémem, ale to už je opravdu otázka dnů.

Zároveň sbíráme požadavky na cílový stav systému od stavebních úřadů i profesních organizací. Na základě toho vznikne na přelomu jara a léta zadávací dokumentace na zakázku dostavby systému.

Stavebníci nicméně zmiňují, že některé věci stále nefungují, jak by měly. Budou se systémy na základě jejich podnětů upravovat, nebo si musí počkat na rok 2028 a nový systém?

Jsou záležitosti, o nichž víme, že nás trápí a musíme je řešit ještě v přechodném období, a budeme je postupně odbavovat.

Firma InQool, která nepovedené systémy připravovala, vyvíjí i zmíněného eTuristu. Jak zajistíte, že to nedopadne stejně?

Podle bedlivého technického dozoru pracuje zcela v pořádku. Při veřejné zakázce máte poměrně malý manévrovací prostor, nemůžete tam vnášet subjektivní pocity. Pokud byla zakázka podána s nějakými parametry a vyhraje ji společnost, která je splňuje a je ekonomicky nejvýhodnější, nemůžete ji vyřadit. Budeme ale bedlivě kontrolovat průběžný stav prací.

Zároveň si myslím, že se společnost InQool do problémů se stavebním řízením dostala i kvůli tomu, že ministerstvem nebyla zpracována analytická část vývoje systému a firma musela pracovat s neúplnými informacemi.

Volební období za chvíli skončí. U jakého zákona považujete za největší škodu, že se nestihne dokončit?

To, co beru jako promarněnou příležitost, je reforma antimonopolního úřadu. Připravili jsme ji do formátu, kdy s ní vyslovila souhlas Legislativní rada vlády, nicméně vláda se většinově neshodla na tom poslat ji do Sněmovny tak, aby se stihla ještě projednat.

Ale vnímám tento materiál jako věc, na které se dá stavět v příštím volebním období. A pokud budeme mít příležitost, bude to jedna z prvních věcí, kterou budeme chtít znovu otevřít.

Výběr článků

Načítám