Do ciziny už letos odtekly dividendy za téměř 300 miliard

Za celý loňský rok odteklo do zahraničí na dividendách a úrocích z titulu přímých zahraničních investic 331 miliard.

„Zisky podniků v zahraničním vlastnictví přitom do září meziročně prakticky stagnovaly a dosáhly necelých 400 miliard korun, míra reinvestovaných zisků v tomto období lehce klesla z 28 procent na 27 procent a přiblížila se tak úrovni běžné v období mezi finanční krizí a pandemií v letech 2010 až 2019,“ sdělil Právu analytik UniCredit Bank Jiří Pour.

Rekordní výplatu dividend letos atakují banky, které jen do konce srpna poslaly svým zahraničním matkám skoro 76 miliard. Za celý loňský rok to bylo jen o čtyři miliardy více. Celkové číslo 294 miliard za leden až září zahrnuje dividendy a také úroky, které vyplácejí tuzemské firmy svým zahraničním vlastníkům. Neobsahuje však údaje o odvedených úrocích bank.

„Do úroků v rámci přímých zahraničních investic (PZI) se u nebankovních subjektů zahrnují úroky z dluhových instrumentů mezi zahraničními matkami a tuzemskými dcerami. U bankovních subjektů neevidujeme podle platné metodiky v rámci PZI žádné úvěrové vztahy,“ sdělila Právu mluvčí ČNB Petra Vlčková. Určité údaje o takových transferech mezi bankami a jejich vlastníky ČNB sice má, ale nezveřejňuje je.

Šestice největších tuzemských bank, které budou za letošek platit daň z mimořádných zisků, vydělala za letošní tři čtvrtletí celkem 57,1 miliardy Kč. Ve stejném období loni to bylo o 1,3 miliardy korun víc.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) o víkendu potvrdil, že daň z neočekávaných zisků, která cílí i na energetické a petrolejářské firmy, za bankovní sektor do státního rozpočtu očekávané příjmy nepřinese. Původně ministerstvo odhadovalo výnos za banky na 33 miliard korun, stát ale nakonec vybere na tzv. windfall tax jen jednotky miliard.

Banky tak zůstanou jedním z hlavních vítězů energetické a cenové krize, když dál profitují hlavně z vysokých úrokových sazeb. Navíc se jim podařilo utlumit dopady na vlastní podnikání v rámci změn, které přináší konsolidační balíček i úprava třetího důchodového pilíře. Vláda nakonec ponechala státní podporu stavebnímu spoření, bez kterého by produkt byl odsouzen k zániku, pouze ji snížila na polovinu.

U důchodového spoření se o půl roku odloží změny ve státních příspěvcích, které stát už nebude vyplácet důchodcům. Penzijní fondy tím patrně přijdou o stovky tisíc klientů. Nebude to ale od ledna, jak se plánovalo, nýbrž až od července příštího roku. Náplastí jim přitom může být to, že státní zaměstnanci, kteří nechtějí přijít o vládou už tak osekané benefity, budou dostávat část příspěvku z Fondu kulturních a sociálních potřeb jen tehdy, budou-li si spořit v penzijních fondech.

Velké možnosti v rámci třetího penzijního pilíře bankám od ledna nabídnou nové, státem daňově podporované dlouhodobé investiční produkty. Za vstřícné gesto kabinetu vůči bankám lze pak podle finančních expertů považovat i zavedení poplatku za předčasné splacení hypotéky během fixace, a to ve výši až jednoho procenta nesplacené jistiny. Sankce bude násobně vyšší než dnes, kdy banky mají nárok pouze na administrativní poplatek v řádu stovek či nižších tisíců korun.