Článek
Proti loňskému březnu se jen půjčky u bank zvýšily o 110 miliard korun. Dluhy domácností rostou měsíčně o více než deset miliard. "Překročení půlbiliónové hranice u bankovních úvěrů je letos více než reálné," řekl Právu ekonom ČSOB Petr Dufek.
Celkový objem nebankovních půjček se podle většiny odhadů již nyní blíží ke stomiliardové hranici.
Ekonomové se domnívají, že stát by měl pro nebankovní poskytovatele půjček zavést oznamovací povinnost, jako mají banky, aby měl o rychle rostoucím zadlužování českých občanů lepší přehled. Za posledních pět let se totiž jejich dluhy ztrojnásobily a podle nedávných průzkumů má už každá sedmá domácnost se splácením svých závazků potíže.
"Od roku 2002 roste zadlužování domácností každý rok o 30 až 35 procent," upozornil analytik Citibank Miroslav Plojhar. Takto vysoké tempo lze podle něj očekávat i v nejbližších letech.
Analytici: Ani vyšší úroky lidi neodradí
"Velká část tohoto překotného vývoje může být připsána změně v chování lidí a přiblížení se praxi vyspělejších zemí; stejně tak i důvěře lidí ve schopnost splácet dluhy po několika letech ekonomického růstu," pokračoval Plojhar.
Domácnosti však láká k životu na dluh především současná cenová dostupnost úvěrů, způsobená rekordně nízkými úrokovými sazbami. Ty ČNB snížila mezi polovinou roku 2001 a začátkem roku 2003 z 5,25 procenta na dvouprocentní úroveň, kde je s určitými kosmetickými změnami drží dodnes. Úroky ve světě rostou, podle Plojhara ne však tak rychle a vysoko, aby to významně ovlivnilo české úroky a apetit lidí po úvěrech.
Asi dvě třetiny bankovních úvěrů tvoří hypotéky, zbytek spotřebitelské úvěry a nespecifikované jiné půjčky. Po zahrnutí splátkových firem by se celkový podíl spotřebitelských úvěrů výrazně zvýšil. V poslední době rostou na trhu podobně vysokým tempem jako půjčky na bydlení.
Případné malé zvýšení repo sazby ČNB podle ekonomů výrazně neovlivní úroky spotřebitelských úvěrů, které jsou nyní v průměru necelých 14 procent (na 12,6 % u nově poskytnutých).
Sazby ČNB však mají poměrně silný dopad na sazby z hypoték. Podle statistik ČNB klesla průměrná sazba z úvěrů na bydlení od roku 2002 o zhruba tři procentní body na současných 5,1 procenta (na 4,5 % u nově poskytnutých). Podle většiny analytiků však ani mírné zdražení hypoték zájem lidí výrazněji neoslabí.
Zrádné úvěry
Spotřebitelské úvěry mohou být podle expertů zrádné, protože odnaučují lidi rozumně hospodařit. Umožňují jim totiž okamžitě získat prakticky cokoli - vysněné věci z reklam, na první pohled navíc za výhodných podmínek. Firmy, které peníze poskytují, většinou ani účel takové půjčky nezajímá.
Průzkumy přitom dokazují, že přibývá lidí, kteří si na umoření svých dluhů půjčují další peníze. Protože je však seriózní ústavy kvůli záznamům v úvěrovém registru často odmítnou, obracejí se i na firmy s pochybnou pověstí a také lichvářskými úroky. Ty mohou dosahovat i padesáti a více procent. Z takové pasti již zpravidla není úniku. Na dně spirály, po níž ze všech stran vysávaný dlužník klesá níž a níž, pak čeká exekutor.
Někteří ekonomové soudí, že pro spotřebitele je rizikovější spíše hypotéka, protože při patnáctileté či delší době splatnosti úvěru člověk nemůže odhadnout, jak se bude vyvíjet jeho finanční situace. Podle většiny expertů jsou ale mnohem nebezpečnější sice krátkodobé, proti půjčkám na bydlení však třeba i desetinásobně více úročené spotřebitelské úvěry. U hypotéky, která je dnes cenově poměrně dostupná, si každý zpravidla dobře promyslí možná rizika a spočítá si, zda na takto velkou a dlouhodobou investici opravdu má. Nezajištěným klientům banka navíc hypotéku ani neposkytne. Naopak drahé, ale současně i rychlé spotřebitelské půjčky bez požadavku na zajištění si však stále víc lidí bere bezhlavě.