Článek
Saldo (schodek či přebytek) vládních institucí se počítá z rozdílu mezi příjmy a výdaji ministerstev, státních úřadů, měst, obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
„Ústřední vládní instituce hospodařily s deficitem 26,1 miliardy korun, zatímco místní vládní instituce dosáhly přebytku 20,4 miliardy korun,“ doplnil Petr Musil z odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.
Podíl dluhu na HDP klesá, absolutní nárůst je varovný
Příjmy vládních institucí dosáhly 41,7 procenta HDP a výdaje 41,9 procenta HDP. Podíl zadlužení veřejného sektoru na HDP meziročně klesl o 1,8 procentního bodu na 33,99 procenta, uvedli statistici.
„Příznivé je, že navzdory zápornému saldu veřejných rozpočtů se daří snižovat celkový veřejný dluh v poměru k HDP,” uvedl k tomu hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda.
Česká republika nadále patří k zemím s nejnižší úrovní dluhu v poměru k HDP v EU.
„Pokles veřejného dluhu v poměru k HDP je dán výhradně vyšším výkonem ekonomiky, tedy vyšším HDP, zatímco rostoucí dluh sám sobě naopak zvyšuje uvedený procentní podíl,” připomněl.
„Česká republika nadále patří k zemím s nejnižší úrovní dluhu v poměru k HDP v EU. Výrazněji ji předčí pouze Estonsko, Lucembursko a Bulharsko,” dodal Kovanda.
„Více než stomiliardový nárůst veřejného dluhu v období od letošního ledna do letošního března je však varovný. Zvláště s přihlédnutím k tomu, že tuzemská ekonomika zpomaluje,” zdůraznil ekonom.