Dlouhodobě nezaměstnaných rychle přibývá

Celkem úřad práce na konci minulého měsíce evidoval 100 399 dlouhodobě nezaměstnaných. To je porovnatelné s populací Českých Budějovic nebo Olomouce.

Jejich podíl na celkové nezaměstnanosti dosahoval takřka 31 procent. Přitom ještě loni ve stejnou dobou jich při podílu sotva 29 procent bylo 84 675 a předloni „jen“ 75 738.

„Nárůst dlouhodobé nezaměstnanosti potvrzuje, že nevalná kondice české ekonomiky se již projevuje sníženou ochotou firem nabírat pracovníky, protože pro ně nemají odpovídající odbyt,“ zhodnotil hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Počet lidí, kteří dlouhodobě hledají práci, rostl za poslední rok téměř dvojnásobným tempem než celkový počet nezaměstnaných. Celkem bylo v únoru bez práce 326 223 lidí, meziročně jich přibylo 30 116.

Důvodem nárůstu je podle ekonomů mimo jiné to, že se zhruba od poloviny roku 2023 zvyšuje celková nezaměstnanost, což bylo dáno napřed tím, že se trh vzpamatovával z covidových opatření, posléze pak i inflací a určitým zpomalením v zakázkách firem. Takže to jednak kopíruje její nárůst, jednak potencionální zaměstnavatelé raději sáhnou po lidech, kteří jsou bez práce kratší dobu.

Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka dopadají potíže v ekonomice větší měrou na lidi, kteří jsou hůře zaměstnatelní. Je pro ně těžší sehnat nové místo často proto, že mívají zdravotní problémy, nízké vzdělání anebo bydlí v regionu, kde je méně pracovních příležitostí.

„Ve strukturálně postižených oblastech v pohraničí je větší pravděpodobnost, že budou lidé hledat déle práci,“ poznamenal hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek. To potvrzují i data úřadu práce, podle nichž je nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Poměrně hodně jich ale je i v Jihomoravském a Středočeském kraji, které sice těží z blízkosti Prahy a Brna, ale jinak je tam celkově velký počet lidí bez práce.

Dlouhodobě nezaměstnaní jsou podle Dufka navíc i jinak specifická skupina. „Kdybychom šli hlouběji do dat, zjistili bychom, že jsou to často lidé, kterým je okolo šedesáti let a o něž na trhu práce velký zájem není, i když se často deklaruje, jak jsou firmy vůči nim vstřícné,“ konstatoval ekonom.

Rostoucí nezaměstnanost u lidí starších 55 let potvrzují statistiky úřadu práce. Za poslední rok jejich počet narostl o třináct procent na téměř 81 tisíc. Mírně narostl i jejich podíl, takřka na čtvrtinu.

Krátkodobá nezaměstnanost podle expertů není velkým rizikem a mnohdy představuje pouze přechodné období mezi zaměstnáními. „Do určité míry tedy jde o žádoucí jev, který znamená, že na pracovním trhu existuje pohyb a flexibilita,“ řekl Hradil.

Dlouhodobá nezaměstnanost je proti tomu nežádoucí makroekonomicky. Znamená to, že pracovní trh není schopen část lidí integrovat natolik, aby si našli stálé zaměstnání. Problémy to působí i v osobní oblasti.

„Když je člověk delší dobu bez práce, zanikají u něj pracovní návyky a hrozí trvalé vypadnutí z trhu,“ dodal. Dlouhodobě nezaměstnaní nejsou například zvyklí pravidelně a brzy ráno vstávat a podřizovat se pracovním podmínkám.

Přesto je podle Hradila podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v Česku v evropském porovnání stále nízký. Nicméně trend bude pokračovat. „Míra nezaměstnanosti bude letos po očištění o různé sezonní práce ještě vyšší, nevznikají nová pracovní místa. Takže poroste i dlouhodobá nezaměstnanost,“ uzavřel Dufek.