Dlouhodobá nezaměstnanost trápí více ženy a lidi bez řidičáku

Nově k tomu bude využívat model, který vypracovala Masarykova univerzita. „Budeme hodnotit deset faktorů, které mají největší váhu,“ řekl generální ředitel úřadu Daniel Krištof.

Patří mezi ně předchozí dlouhodobá nezaměstnanost dotyčného člověka i region, kde žije. Menší šanci najít si práci pak mají i lidé pouze se základní školou. Nejkratší dobu totiž na pracáku tráví vysokoškoláci, nejdéle ti pouze se základním vzděláním nebo zcela bez něj.

Dále je důležité, jak člověk dlouho pracoval v předchozím pracovním poměru – čím déle tím lépe. Problémy pak mají i lidé, kteří neměli místo dva měsíce předtím, než se na úřadu registrovali. Důležitý je i věk, přičemž podíl rizikových uchazečů o práci je až do padesátky relativně stabilní. Nejhůře na tom jsou ti, kterým je 55 a více.

Těžší je pak hledání práce i pro ženy, které obvykle zůstávají na pracáku déle než muži. „Překvapivě ale tento rozdíl smazává dosažené vzdělání. Jakmile má žena vysokou školu, je evidence stejně dlouhá jako u mužů,“ řekl generální ředitel.

„Vyšší riziko mají i lidé, kteří nejsou držiteli řidičského průkazu,“ konstatoval Krištof. No a mezi hlavní hodnocené faktory bude patřit i to, zda má nezaměstnaný e-mail. Což je pochopitelné, protože nemůže většinou posílat odpovědi na pracovní inzeráty a potencionální zaměstnavatelé mají menší šanci je kontaktovat.

„Mezi další faktory, které zvyšují rizikovost, pak patří třeba zdravotní handicap či vazební zkušenost,“ dodal Krištof.

Úřad práce chce nyní na základě tohoto modelu dopředu hodnotit, u koho bude po registraci větší riziko, že bude práci hledat déle než devět měsíců. Na ty rizikové se pak zaměří více.

Samozřejmě platí, že základní poradenství dostanou všichni. Ale u nerizikových se bude skládat zhruba z jedné půlhodinové konzultace po evidenci a jedné půlhodinové další měsíc, přičemž jedna může být i on-line. Podrobněji se s nimi bude pracovat až zhruba od třetího měsíce, přičemž pomoc úřadu má přijít až tehdy, kdy budou nové zaměstnání hledat dlouhodobě. Má jim to poskytnout větší prostor na to, aby si práci sami našli i na odpočinek, aby nemuseli chodit zbytečně na pracák.

U rizikových skupina ale budou konzultace častější a třeba i dvouhodinové.

Úřad práce v souvislosti se změnami představil i první výsledky své analýzy, která má ukázat, které školy a obory se vyplatí studovat. A to z hlediska uplatnění na pracovním trhu.

Hodnotili se v ní absolventi z roku 2023 podle toho, jak dlouhou dobu strávili po své registraci na úřadu práce. Z dětí, které se po základní škole nedostaly nikam, podle ní hrozí riziko dlouhodobé nezaměstnanosti téměř 37 procentům. „Moje doporučení tak je, že když se vám dítě nedostane na vytouženou střední školu, pošlete ho kamkoliv,“ radí Krištof.

„Dále platí, že když člověk nejde na vysokou, je gymnázium v tomto ohledu horší než vyučení s maturitou,“ konstatoval. Jejich absolventi totiž mají podle délky evidence na pracáku horší uplatnění než ty vyučení s maturitou.

Úplné střední odborné školy jsou tak podle Krištofa v ochraně před dlouhodobou nezaměstnaností v rámci středoškolského vzdělání za hvězdu. „Trh práce miluje kvalifikaci a specializaci, ale zároveň oceňuje maturitu,“ dodal.

U nižších středních odborných škol je podle analýzy riziko dlouhodobé nezaměstnanosti u 17 procent absolventů, u úplného středního vzdělání, kam patří typicky gymnázia, u desetiny. „Na gymnázium má cenu dítě poslat, pokud se chystá pokračovat dál,“ doporučují podklady úřadu práce.

U úplného středního odborného vzdělání s maturitou bez vyučení má riziko dlouhodobé nezaměstnanosti 9,2 procenta absolventů, u vyučení bez maturity 9,1 procenta, u vyšších odborných škol 7,9 procenta, u úplného středního odborného vzdělání, tedy vyučení s maturitou 7,7 procenta.

V případě vysokoškolského vzdělání je to u lidí s bakalářským titulem 6,7 procenta, u magisterského stupně 3,8 a u doktorského 2,4 procenta.

Samozřejmě data je nutné brát s ohledem na to, že se jedná o lidi, kteří se na pracáku registrovali. Nejedná se o údaje o všech absolventech včetně těch, kteří si uplatnění našli i bez toho nebo pokračovali v dalším studiu.

Úřad práce se chystá zveřejnit kompletní analýzu podle jednotlivých oborů i žebříček nejlepších škol z hlediska uplatnitelnosti na pracovním trhu.