Článek
„Při celkové neuspokojené poptávce přibližně 43 tisíc míst ve školkách představují celkové ušlé výnosy veřejných rozpočtů 2,0 až 2,8 miliardy Kč ročně,“ uvádí analýza vypracovaná Klárou Kalíškovou, Danielem Münichem a Jiřím Slabým pro Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA). Při započtení sekundárních a dlouhodobých dopadů se podle studie částka navyšuje o další miliardu.
Dalšími dopady jsou například investice na vznik místa nebo dlouhodobá zaměstnanost a mzdy rodiče. „Investiční náklady jsou ve srovnání s náklady provozními poměrně nízké, protože jsou rozprostřené do dlouhého období existence místa ve školce,“ vysvětlila Kalíšková.
Příjmy převyšují náklady
Jedno dítě umístěné ve školce znamená podle studie pro veřejné rozpočty přínos 46 604 až 64 304 korun ročně. Jedno místo ve školce stojí stát asi 95 tisíc na rok, rodiče ale odvedou státu, pokud jsou v práci místo na rodičovské dovolené, mnohem více. Především díky daním z příjmu a pojistným odvodům rodiče, který se může vrátit do práce, a ušetřeným sociálním dávkám nakonec stát získá více.
„Z pohledu čisté finanční bilance by se sladění nabídky a poptávky po školkách veřejným rozpočtům vyplatilo,“ shrnují zjištění autoři studie.
| Okamžité výnosy | Okamžité přímé náklady |
|---|---|
| + vyšší výběr daní z příjmů fyzických osob | – vyšší náklady na provoz |
| + vyšší výběr z pojistných odvodů z mezd | |
| + nižší výdaje na sociální dávky pro rodinu | |
| Sekundární a dlouhodobější výnosy | Sekundární a dlouhodobější náklady |
| + vyšší celoživotní výdělky a daňové odvody | – vyšší investiční náklady |
| + vyšší příjmy domácností | – vyšší objem úlev na dani z příjmů (školkovné) |
| + vyšší ochota mít děti, vyšší porodnost, snížení demografické zátěže | – vyšší výplata důchodů a pojistných dávek (podmíněných příjmem) |
| + lepší využití a prevence znehodnocení lidského kapitálu (vzdělání a praxe) | |
| Zdroj: Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu | |
S počtem míst ve školkách je problém, ze zákona mají nárok na školku tříleté děti, pokud není dost míst, dostávají přednost starší. Ženy se sice mohou s obcí teoreticky soudit, že dostatek míst nezajistila, v tu chvíli jim to ale problém neřeší a o dítě se musejí postarat jinak.
Rodiny, které dávají do školky či jiného zařízení tříleté či dvouleté děti, často také čelí pohrdavým názorům okolí, že dávají přednost kariéře a o dítě se nechtějí starat.
Lepší socializace dětí
Výhody dostatku míst ale nemusejí být jen ekonomické. „V analýze nezohledňujeme další potenciální veřejné a soukromé přínosy, jako je snazší plánování a sladění rodičovského a pracovního života, vyšší porodnost, vyšší příjmy a životní úroveň domácností, menší závislost na sociálních dávkách nebo lepší socializace a připravenost dětí na školu,“ uvádějí autoři.
Studie se zaměřila na finanční náklady a výnosy provozu školek především kvůli jejich dlouhodobému nedostatku, který pokračoval i posledních deset let. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) navštěvovalo mateřské školy v minulém školním roce 364 491 dětí, o 4714 méně než v roce předchozím.
Příčin problému identifikují autoři více. Patří mezi ně nesledování demografického vývoje obcí a z něj plynoucí nedostatečné plánování kapacit. Dále fakt, že náklady na výstavbu školek hradí obecní rozpočty, ale výnosy plynou státu. Pro obce také může být momentální investice do místa příliš vysoká.
Část obcí doplatí na dětské skupiny miliony, ministerstvo změnilo pravidla u dotace
