Článek
Vláda podle Stanjury připravuje řešení, které by dlouhodobě snížilo objem vyplácených kompenzací vlastníkům solárních elektráren. „Těch nástrojů je sedm, od některých daňových nástrojů až po individuální šetření místo sektorového šetření či možnosti vyplácet dotace za dny, kdy je záporná cena elektřiny, a podobně,“ řekl.
„Pokud se na tom dohodneme, tak si myslím že pro rok 2025 jsme schopni udržet přímé platby na úrovni roku 2024 a od roku 2026 by mohly být nižší,“ prohlásil šéf státní kasy s tím, že na tom nyní „sedí týmy právníků, aby snížily případná rizika“ krácení podpory solárníků, která má trvat až do konce desetiletí.
Vládě mohou příští rok chybět desítky miliard, varuje rozpočtová rada
Stanjura zdůrazňuje, že problém je ve vyplácené podpoře pro větší fotovoltaické elektrárny připojené v letech 2009 a 2010. Pouze na tento segment by podle něj měly změny cílit, tedy nikoliv na domácnosti se soláry na střechách.
Lidí, co si dali v rámci Zelené úsporám solární panely na střechy, se to vůbec netýká, tam ta podpora je přiměřená a správná.
„Lidí, co si dali v rámci Zelené úsporám solární panely na střechy, se to vůbec netýká, tam ta podpora je přiměřená a správná. Opravdu se nechystá nic, co by plošně zasáhlo všechny fotovoltaické elektrárny,“ potvrdil Novinkám.
Změny v podpoře obnovitelných zdrojů mají platit už od ledna. Pozměňovací návrh by měl být přilepen ve druhém čtení k projednávané novele energetického zákona lex OZE III.
Stanjura ujistil, že chce o tom v příštích týdnech ještě jednat s opozicí. Šéfka poslanců opozičního hnutí ANO Alena Schillerová se pozastavila nad tím, proč se šéf státní kasy chystá sáhnout do podpor změnou zákona až v době, kdy už je návrh rozpočtu schválen vládou. „Meziročně ta částka obrovsky vzrostla. Když jsou vysoké ceny elektřiny, tak jsou malé platby, a když ceny elektřiny klesají, tyto platby rostou,“ upozornil Stanjura.
Na podporu obnovitelných zdrojů vyčlenil jen 8,5 miliardy, zatímco podle ministerstva průmyslu to má být přes 30 miliard.
„Budeme chtít vědět, čeho se změna týká, jaká jsou rizika, jestli hrozí arbitráže, jestli to dopadne na firmy,“ avizovala Schillerová, jaké bude po Stanjurovi požadovat informace při projednávání rozpočtu ve Sněmovně za dva týdny.
Eurostat opravil loňské hospodaření vlády, bylo ještě horší
Rozpočtový výbor nakonec Sněmovně doporučil, aby v prvním čtení základní parametry rozpočtu na příští rok schválila.
Schillerová kritizovala i vypočítání příjmů z prodeje emisních povolenek na 30 miliard korun. Národní rozpočtová rada tento výnos považuje za nadhodnocený o deset miliard. Stanjurovi pak vytýkala i výpočet objemu peněz na důchody, kde může podle rady chybět až sedm miliard.
Stanjura kritiku odmítl. Podle něj se příjmy z povolenek pohybují v rámci odhadu ministerstva životního prostředí, lze to podle něj řešit snížením výdajů. Nabízí se osekání dotací na zelené projekty.
Výpočet peněz na důchody je podle šéfa státní kasy spojený s nejistotami ohledně počtu předčasných odchodů do penze a s počtem důchodců. Celkově jsou podle něj rizika v objemu půl procenta příjmů a jednoho procenta výdajů rozpočtu, lze je tedy pokrýt úpravami rozpočtu během roku.
Změna je nutná i kvůli platům ve školách
Se změnou zákona bude muset vláda přijít i kvůli financování nepedagogických pracovníků ve školách. Jak už Novinky informovaly, provozní zaměstnance škol, jako jsou kuchařky, školníci, uklízečky či hospodářky, mají od příštího školního roku financovat zřizovatelé, což jsou v případě základních škol zejména obce. Rozpočet školství pro příští rok už s jejich financováním od září 2025 nepočítá.
Školníky a uklízečky si už za rok mají platit obce
