Článek
Počítadlo na stránkách norské centrální banky, která fond spravuje, nyní ukazuje, že ve fondu se už nahromadilo 5,11 biliónu norských korun, tedy 16,7 biliónu Kč. Norsko má podle posledních oficiálních odhadů 5 096 300 obyvatel, z nichž na každého tak připadá více než milión norských korun.
„Miliónová hranice padla,“ potvrdil mluvčí banky Thomas Sevang. Fond spravuje a investuje přebytky příjmů z prodeje ropy a plynu, aby zabránil přehřátí norské ekonomiky.
Světové akcie a dluhopisy
Vlastní zhruba jedno procento světových akcií, ale také dluhopisy a reality od Londýna po Boston. Investice jsou rozloženy do více než osmi tisíc firem po celém světě.
„Hodnota kolísá podle úspěchů a neúspěchů světových akciových trhů. Během krize na světových finančních trzích na podzim 2008 se fond hluboce propadl i kvůli investicím do institucí poskytujících úvěry, jako je např. Freddie Mac v USA, jež zabředly do obrovských potíží,“ podotkl list Financial Times.
Běžní Norové samozřejmě nemají k těmto státním penězům přístup a nemohou je utrácet. Peníze ve fondu jsou jako národní bohatství určené na horší časy a pro budoucí generace. Zemi mají ochránit před případným nečekaným výkyvem cen ropy a plynu. Vláda smí ročně z portfolia utratit čtyři procenta.
| Zlom od roku 1975 |
|---|
| Norsko se v roce 1975 změnilo z dovozce na vývozce ropy. |
| V žebříčku největších exportérů plynu drží třetí příčku, v ropě osmou. |
| Z údajů Norského statistického úřadu vyplývá, že ropa a plyn se podílejí na více než 20 procentech HDP a jejich vývoz zajišťuje více než polovinu celkového exportu země. |
| Produkce obou komodit v Norsku přesto tvoří pouze něco přes tři procenta světové výroby. Skandinávské království produkuje asi 1,45 miliónu barelů ropy denně, zatímco spotřeba jen v USA činí 19 až 20 miliónů barelů. |
| Ropný a plynárenský průmysl přímo a nepřímo zaměstnávají přes 200 tisíc lidí. |
| Zdoj BBC |
Norsko se topí v penězích
Ještě před sto lety jedna z nejchudších zemí Evropy se dnes topí v penězích, což podle mnohých přispívá k tomu, že stát se zdráhá uskutečnit reformy nebo snížit dotace, jinde nemyslitelné.
Díky zemědělským dotacím mohou třeba zemědělci v polárních oblastech chovat dojnice ve vytápěných kravínech. Podle některých pak obrovské bohatství země přispívá i k tomu, že některým Norům se už nechce pracovat.
„Jeden z pěti lidí v produktivním věku dostává místo práce nějakou formu sociální podpory,“ upozornil hlavní ekonom DNB Markets Oeystein Doerum. Oficiální míra nezaměstnanosti v zemi přitom činí 3,3 procenta.
Kritika za neetické investice
Fond se nicméně ocitl pod palbou kritiky, protože se údajně nedržel vlastních přísných směrnic a investoval i do neetických odvětví.
„Manažeři mají co vysvětlovat, protože peníze vložili i do tabákového nebo zbrojního průmyslu a také do firmy produkující jed, který kati v popravčích komorách vstřikují do žil odsouzencům k trestu smrti,“ upozornil deník Henk Brentsen z norské pobočky Transparency International.
Další hlasy varují, že země fjordů se upíná k bohatství z těžebních plošin až nepřiměřeně a že nechala zbytečně zakrnět další svá průmyslová odvětví.
„Až příliš se zejména v posledních deseti letech zakořenil názor, že peníze z ropy přebijí všechno. A to je špatné,“ uzavřel deník Aftonbladet.