Digitální daň zůstává prozatím u ledu

Na dodatečné miliardové příjmy si tak státní rozpočet počká, až se na digitální dani dohodne Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) u internetových obrů původně usilovala o zavedení digitální daně ve výši sedmi procent z reklamy. Nakonec ustoupila na pět procent, ale ani to Sněmovnou neprošlo, poslanci hlasování nedotáhli do konce. Roli hrály obavy z odvety USA, před kterou otevřeně varovala americká strana, i snahy dohodnout se na mezinárodně uznávané dani.

„Pokud nedosáhneme na digitální dani mezinárodní shody, nebudeme ji v podstatě schopni efektivně vymáhat. Proto zásadně upřednostňujeme nadnárodní řešení,“ řekl Právu Zbyněk Stanjura (ODS), pravděpodobný nástupce Schillerové ve funkci ministra financí. Stejně to vidí podle jejich odborníka na finance a průmysl Věslava Michalika i STAN.

Za svůj původní návrh už nehodlá bojovat ani Schillerová: „ČR se už na začátku října připojila ke společnému politickému závazku zemí OECD, kterým jsme deklarovali odhodlání nezavádět žádnou podobu národní digitální daně do konce roku 2023 a vyčkat na konkrétní návrh OECD, který by měl být na stole do konce letošního roku,“ uvedla.

Se zavedením digitální daně, kterou by technologické firmy odváděly v místě, kde jsou činné, počítá i dohoda o zavedení globální minimální daně, kterou nedávno v Římě posvětili lídři největších ekonomik G20.

O podrobnostech jednotné digitální daně se ale stále jedná, stejně jako se budou ještě řešit detaily minimální daně. V obou případech je ale plánován začátek platnosti na rok 2023. Jednání o digitální dani zatím míří k sazbě tří procent. To je výše, jakou nastavila u vlastní digitální daně Francie. Stále se jedná i o základu daně, zřejmě by jím měly být příjmy v dané lokalitě.

Globální minimální daň 15 procent ze zisku pro nadnárodní podniky s tržbami nad 750 milionů eur (19,2 miliardy korun) je zaměřená primárně proti daňovým rájům. Nová pravidla zavádějí možnost dodanit touto sazbou tu část zisku, která by podléhala nižší než minimální dani.

„Pokud například německá firma čelí v Singapuru efektivní daňové sazbě deseti procent ze svého zisku, jejž tam realizuje, Německo bude moci uvalit dodatečnou pětiprocentní daň na tento zisk tak, aby výsledná efektivní sazba představovala dojednaných patnáct procent,“ vysvětlil ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podobně Česko by takto mohlo dodanit své velké firmy v daňových rájích, nikoli ale třeba americký Google.

Americký Google podle účetní závěrky za rok 2020 odvedl v ČR na dani z příjmu 7,5 milionu korun včetně odvodů za zaměstnance.

Oficiálně zde firma utržila 311,2 milionu korun se ziskem 16,4 milionu Kč.

Podle odhadů přitom Google v tuzemsku vygeneruje tržby ve vyšších miliardách korun.

Proti tomu v Irsku s pěti miliony obyvatel, ale s nižšími sazbami, firma v roce 2019 zaplatila na daních 263 milionů eur (6,7 miliardy korun).