Digitální agentura, Strakova akademie či GIBS. Státní úřady si letos polepší

Výrazněji přidáno dostaly od vlády třeba i Energetický regulační úřad, Ústav pro studium totalitních režimů, Kancelář prezidenta republiky, Český statistický úřad či Generální inspekce bezpečnostních zdrojů (GIBS).

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) ušetří proti loňskému roku jen ve čtyřech kapitolách. Zhruba o desetinu se snížily rozpočty ministerstev pro místní rozvoj a průmyslu a obchodu. Hospodařit budou se 13,3 miliardy, resp. 35,8 miliardy korun.

Škrty pocítí ještě v Černínském paláci, kde sídlí ministerstvo zahraničí, a v Českém telekomunikačním úřadě. Relativně drobné, řádově miliony korun, stát získá díky zrušení Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře, jehož kompetence převezme antimonopolní úřad.

Nejvíc, o více než polovinu, se navýší rozpočet ministerstva zdravotnictví. Loni mělo k dispozici 11,5 miliardy korun, letos to bude 17,6 miliardy Kč. Hlavní část navýšení spočívá podle mluvčího ministerstva Ondřeje Jakoba ve výrazně vyšších výdajích na evropské projekty, zejména Národního plánu obnovy.

O více než třetinu na více než 139 miliard vzroste rozpočet ministerstva dopravy. Z toho 119 miliard spolknou dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury, který má na starosti výstavbu, modernizaci a opravy silnic a dálnic. Další výdaje ministerstva mají směřovat hlavně na drážní a kombinovanou dopravu, měly by vyjít na 11 miliard.

Skoro o 29 procent si polepší Úřad vlády, který má sídlo v pražské Strakově akademii. Vládní kabinet pro něj na příští rok vyčlenil 1,57 miliardy korun.

Šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš spolu s místopředsedkyní hnutí Alenou Schillerovou loni na podzim neúspěšně navrhovali úřadu 400 milionů sebrat a přidat je Národní sportovní agentuře. „Enormně rostoucí výdaje Úřadu vlády zahrnují nejen nepřiměřený nárůst provozních a platových nákladů úřadu, ale i výdaje na uměle vytvořené pozice a organizační struktury bez přímého přínosu pro efektivní fungování této instituce,“ tvrdila Schillerová.

Úřad vlády podle ní rovněž navyšoval peníze na zahraniční služební cesty, IT vybavení a pohoštění při různých akcích a také na externí konzultační a poradenské služby. Jeho mluvčí Lucie Ješátková na to reagovala, že úřad musí pokrýt výdaje do nutných oprav a také zásadních investic. „Řada důležitých projektů nebyla v minulosti řešena, musí se realizovat nyní, to je například výdaj přesahující sto milionů do rekonstrukce opěrné zdi Kramářovy vily,“ řekla.

Téměř o polovinu větší rozpočet než loni bude mít po započtení evropských dotací Digitální a informační agentura. Ze samotného státního rozpočtu do ní půjde 2,12 miliardy Kč, meziročně o osm procent víc. Od listopadu má DIA na starosti základní registr obyvatel a základní registr osob, tedy podnikatelů, institucí a firem. Dosud tyto registry spravovalo ministerstvo vnitra a Český statistický úřad. Digitalizace služeb státu má ale značné zpoždění. Sněmovna před Vánoci rozhodla, že se odloží o dva roky až na rok 2027.

O 11 procent si proti rozpočtu schválenému pro loňský rok polepšil GIBS, jehož úkolem je kontrola příslušníků a zaměstnanců policie, celní správy a vězeňské služby. Celkové výdaje inspekce, která zaměstnává několik stovek lidí, mají v příštím roce dosáhnout 575 milionů korun.

„Finanční prostředky budou využity zejména v oblasti mzdových a souvisejících výdajů, které tvoří dvě třetiny celkového objemu. Dále budou využity na zajištění běžného provozu, obměnu stávající techniky a také na rekonstrukce budov včetně zavedení energetického managementu,“ sdělila mluvčí GIBS Ivana Nguyenová.

Dodala, že meziroční navýšení rozpočtu souvisí především se schváleným nárůstem platů příslušníků a občanských zaměstnanců bezpečnostních sborů.

Rozpočet Sněmovny stoupne letos meziročně o 8,6 procenta a Senátu o 14,3 procenta. Kancelář prezidenta republiky by měla hospodařit s výdaji 503,3 milionu korun. Je to meziročně o 18,5 procenta, tedy o 78 milionů korun více. Nárůst výdajů má pokrýt hlavně investice do ochrany areálu Hradu. Jeho rozpočet pokrývá nejen prezidentskou kancelář, ale i Správu Pražského hradu a Lesní správu Lány.

Schválený státní rozpočet na letošní rok počítá se schodkem 241 miliard korun. Kritici ale upozorňují, že k jeho naplnění mohou chybět desítky miliard kvůli některým nepokrytým výdajům a nadhodnoceným příjmům.